Tedy přesněji, ne všech obcí, ale jen těch nejmenších. Těch, které nemají obecní radu, ale jen maximálně třináctičlenné zastupitelstvo. V těch větších a ve městech vše zůstane při starém. Takový je aspoň návrh, který projednala vláda a míří do parlamentu.

Zatímco starostové se na přímou volbu těší a mnozí by ji rádi viděli i ve všech městech, politologové neskrývají rozpaky. Většina z nich je zděšena i z přímé volby prezidenta.

„Poslední dobou se v Česku zavádí příliš mnoho prvků přímé demokracie, přitom by stačilo více vyžívat možností, které nám zákony umožňují už nyní. Například obecní referenda; kolik se jich za poslední dobu kde uskutečnilo?“ namítá politolog královéhradecké univerzity Kamil Švec.

Není si ani jist úspěchem toho, co od přímé volby vláda očekává – větší propojení starosty a správy věcí veřejných obecně s občany.

Ještě kategoričtější ne k přímé volbě starostů řekl Švecův kolega z univerzity Jan Outlý. „Takový přímo volitelný starosta se může ocitnout v opozici proti zastupitelstvu. Na Slovensku, kde ji zavedli, kvůli tomu mají mnoho problémů,“ dodal Outlý.

V obcích bez rady má už dnes starosta silnější postavení a vykonává většinu pravomocí chybějící rady.

Jak vypadá vládní návrh přímé volby?

- Přímá volba starostů by byla omezena jen na obce, které nemají obecní radu.
- Rada se dnes nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. Zákon ale umožňuje i nejmenším obcím určit si patnáctičlenné zastupitelstvo a pak zvolit radu. V obcích od 3000 do 10 000 obyvatel samo zastupitelstvo může určit, zda bude mít od 11 do 25 členů, takže rada teoreticky nemusí existovat i v některých větších obcích či dokonce městech.
- Z celkového počtu 6250 obcí v zemi jich do 10 000 obyvatel má 6000.
- Pokud by se přímá volba konala jako většinová a jednokolová a proběhla by zároveň s volbami do zastupitelstev, vyšla by každou obec na 3000 korun.