V Královéhradeckém kraji bylo v minulosti přes 160 krytů civilní obrany, dnes je jejich osud většinou tajemstvím skrytým za masivními pancéřovanými dveřmi. "V Hradci momentálně není žádný aktivní kryt, všechny jsou zrušené. Přešly do rukou soukromých majitelů, kteří je mohou využít po svém," vypráví mladý filmař Lukáš Rybka. O krytech civilní obrany v krajském městě natočil před dvěma lety dokument.

Když v neděli vyhlásil ruský prezident Vladimír Putin pohotovost jaderných zbraní, strhl se mezi lidmi poprask. Zvídaví Češi dokonce v pondělí zahltili webové stránky Státního úřadu jaderné bezpečnosti natolik, že několikrát spadly. Vedoucí SÚJB, jaderná fyzička Dana Drábová v návaznosti na četné dotazy vydala základní sadu pokynů, kterými se řídit v případě ohrožení. Přesto SÚJB věří, že Česku bezprostřední jaderné nebezpečí nehrozí.

https://www.sujb.cz/aktualne/detail/pokyny-pro-pripad-nutne-ochranyTo v uplynulém týdnu několikrát zopakoval také premiér Petr Fiala.

Pokyny doplnilo také Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, který má záležitosti civilní ochrany na starost. Zároveň ale na čas z webových stránek stáhlo seznam krytů CO na českém území.

https://www.hzscr.cz/clanek/otazka-ochrany-obyvatelstva-varovani-a-ukryti.aspx

Přímo v Hradci Králové by podle seznamu HZS mělo být asi 88 bývalých krytů, polovina celkového počtu v kraji. Žádný z nich ale není aktivní, tedy připravený pro případ, že by se obyvatelé potřebovali schovat. při natáčení dokumentu se Lukáš Rybka do několika z nich podíval, jiné ovšem navštívit nemohl - jsou buď zapečetěné, zlikvidované, nebo se soukromí majitelé nechtěli ukázat.

"Většinou jsem se setkal s příjemnými lidmi, kteří byli ochotní mi kryt odemknout a ukázat. Hlavně pak ty, které jsou pod obytnými domy. Někteří ale nechtěli, nebo nechtěli, abych uvedl přesnou polohu," dává Rybka příklad krytu, který se nachází pod jednou hradeckou firmou. Ne že by nechtěli, aby se do krytu podíval, jen měli strach ze zlodějů. "Hodně hradeckých krytů bylo vykradeno. Lidi seberou všechno, co unesou. Včetně pancéřových dveří. Na místě nechali jen to, co neuzvedli," vysvětluje.

V době míru po sametové revoluci našly kryty civilní obrany nejrůznější využití. "Majitelé si s nimi mohou dělat, co chtějí. V některých se úplně zastavil čas, vypadá to tam jako při posledním cvičení v říjnu 1989. Často jsou z nich ale obyčejné sklepy, z těch větších hospody nebo sály. Vím v kraji o jednom, ze kterého je vytvořené kino. Asi nejzvláštnější mi přišla informace z magistrátu - prý se v bývalých krytech dobře pěstují žampiony. Ale nepodařilo se mi to ověřit," říká Rybka.V dokumentu ukázal divákům také největší hradecký kryt pod budovou Aldisu. Z toho je dnes podzemní parkoviště.

Zdroj: Youtube

Nejlepší jsou podle Rybky ty, které jsou dodnes využívané jako muzea. "Je to třeba bunkr v Brně. Ten je v případě potřeby možné využít, protože jej udržují a zachoval si ochranné vlastnosti," říká.

Pokrytí Královéhradeckého kraje vhodnými úkryty civilistů nebylo v minulosti zanedbatelné. Například v Jičíně by jich mělo být hned 12, přičemž některé měly vojenský význam pro široké okolí a přímé telefonické spojení do Prahy. Uchovat je se ale nejspíš nepodařilo. "Péče o kryty musela být velmi nákladná. Bylo by potřeba pravidelně kontrolovat vzduchotechniku i utěsnění, případně vymalovat, opravit místa, kterými zatéká. I kdyby byly aktivní, uvést je do odpovídajícího stavu by se nejspíš v okamžiku útoku nedalo stihnout," vysvětluje Rybka.

V souvislosti s válkou na Ukrajině a Putinovým vyhlášením jaderné pohotovosti se začaly mezi lidmi množit dotazy na případnou připravenost vhodných úkrytů. Ke stavu krytů civilní obrany se odmítlo vyjádřit vedení Královéhradeckého kraje, mlží také vedení obcí. "Sami se k tomu vyjádřit nemůžeme, čekáme na stanovisko Generálního ředitelství HZS," vysvětluje mluvčí jičínské radnice Jan Jireš.

Hasiči, kteří mají jako součást ministerstva vnitra ochranu civilistů na starost, vydali prohlášení 1. března. "Ukrytí není jediný způsob ochrany obyvatel. Nejdříve se varování prostřednictvím sirén. Následuje ukrytí do tzv. improvizovaných úkrytů, které využívají ochranné vlastnosti staveb," uvádí mluvčí GŘ HZS Pavla Jakoubková. K takovým úkrytům patří sklepy, tunely nebo metra. Speciální kryty se aktivují až v případě skutečného válečného konfliktu a nebezpečí.

Protiatomový kryt ve Strahovském tunelu.
PŘEHLEDNĚ: Jak najít nejbližší kryt, který zvuk sirény značí nebezpečí

Zároveň se státní orgány snaží obyvatele uklidnit. "Aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné okryty narychlo obnovovat. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou," doplňuje Jakoubková.

I Lukáš Rybka věří, že aktivace krytů s protiatomovými vlastnostmi nebude potřeba. "Doufám, věřím, že k takovému ohrožení nedojde. Ale je pravda, že kdyby se to náhodou stalo, nejsme na to připravení. Narozdíl od období studené války nejsou civilisté vycvičení, jak se v případě ohrožení zachovat," říká.

K využití 160 krytů na území Královéhradeckého kraje nikdy nedošlo. Jediná příležitost, kdy mi mohly betonové úkryty s pancéřovými dveřmi skutečně pomoci, byla havárie jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Vedení Sovětského svazu se ale situaci pokusilo ututlat, na využití krytů CO tedy nedošlo ani tehdy.