Josef Baraňák prochází okolo ohradníků vymezujících území, kde se pasou divocí koně a buvoli vodní. Ve svém volném čase každý den kontroluje, zda je v této části přírodní památky Na Plachtě všechno v pořádku. Na okraj hradeckého Moravského Předměstí a Malšovic zvířata dovezli ochránci přírody, aby pomáhala zachovat charakter zdejší přírody. Ten mimořádně svědčí fauně a flóře napříč druhy.

„Je to jeden z posledních přírodních rájů. Obejdu ohrady, zjistím, jestli někde nejsou porušené dráty nebo spadlý strom a samozřejmě také to, zda jsou v pořádku zvířata,“ vypráví profesí lékař, který se s ochránci přírody seznámil poté, co tam v roce 2018 koně přivezli. V zimě chodí pěšky, vymezené území obejde za tři čtvrtě hodiny. Když je hezky, jezdí na kole.

Vizualizace chystaného sídla Lesů ČR v Hradci Králové.
Dřevostavba za více než miliardu. Lesy ČR oprašují projekt nového sídla v Hradci

Zatímco na jiných místech ohrožené druhy mizí, u Hradce se většině z nich daří. Když se odborníků zeptáte, v čem je Plachta výjimečná, nevědí, kde začít s odpovědí. „Je unikátní z celé řady důvodů,“ vysvětluje předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř David Číp. Jedinečné je prý už to, že tak cenné území leží v těsné blízkosti velkého města.

„Ještě jedinečnější je, že se ho snažilo zachránit tolik generací ochránců přírody. Nakonec se to podařilo, byť jsme nezachránili všechno. Plachta je také jakousi pramatkou všech možných moderních způsobů ochrany přírody,“ říká Číp.

Poprvé se zde začala půda rozjíždět tankem, poprvé se vypalovaly porosty nebo ořezávaly dřeviny na podporu tamních živočichů. V rámci východních Čech se tam poprvé objevili divocí koně. „Plachta ukazuje trendy, které se následně překlápí do praxe na jiných místech. V tom má celostátní význam,“ dodává Číp a současně vyjmenovává některé druhy, které jinde téměř nejsou. Vděčí za to především neobvyklé pestrosti území.

Experimentální archeologové z Archeoparku pravěku Všestary pokračovali v pokusu s kácením replikami kamenných seker z mladší doby kamenné.
Archeologové cestují časem. V hradeckých lesích káceli stromy jako v pravěku

„Je to například nejpestřejší lokalita pro vážky ve střední Evropě. Mezi zachráněné druhy patří dlouhoretka obecná, což je něco mezi včelou a vosou. Vyskytuje se pouze na třech místech v republice,“ není k zastavení David Číp.

Z rostlin tu roste třeba plavuňka zaplavovaná, která byla dlouho nezvěstná a objevila se tam po 40 letech. Ve východních Čechách se vyskytuje pouze v jediné další lokalitě. Ještě nedávno byly čtyři, ale už zbyla jenom dvě místa. Vzácná v rámci celé republiky je i ropucha krátkonohá.

„Nikde jinde v republice se také neschází takové množství lidí, aby při brigádách pomáhali přírodě. Dvakrát za rok tam pracuje 150 lidí,“ pochvalně pokyvuje hlavou.

V přírodní památce Plachta na okraji Hradce Králové se vyskytují stovky druhů vzácných živočichů a rostlinPřírodní památka Na Plachtě.Zdroj: Deník/Stanislav ĎoubalNa území mezi krajským městem a novohradeckými lesy jsou rybníky, písčiny, rašelinné louky, lesní porosty i rozptýlené křoviny. Prostředí sousedních lesů je odlišné, což zvyšuje biodiverzitu přírodní památky.

Zooložka Blanka Mikátová uvádí, že svoje bohatství získalo území poněkud neobvyklým způsobem. Již od dob Rakouska-Uherska bylo toto místo využíváno jako vojenské cvičiště. Písčiny, které by bez zásahu postupně zarostly lesem, byly trvale udržovány z větší či menší části bez stromových porostů. Vznikla tak několik desítek hektarů velká, bezlesá plocha.

„Povrch byl různými vojenskými činnostmi místy obnažen a rozbrázděn cestami, výmoly a zákopy. V některých se drží trvale či dočasně voda, jiné zůstávají suché, avšak bez bylinného porostu. Taková místa využívají různé druhy živočichů a rostlin. V centrální části lokality jsou terénní deprese zaplněné vodou, které vznikly těžbou štěrkopísku,“ popisuje Mikátová.

Oprava za 102 milionů a půlroční uzavírka čeká silnici z Deštného na hřeben Orlických hor.
Cesta na Šerlich bude půl roku zavřená, kraj pošle letos do silnic rekordní sumu

V osmdesátých a devadesátých letech 20. století začala Plachta zarůstat. Následkem toho postupně mizely druhy vázané na takzvaná otevřená stanoviště. Vojákům území patřilo do roku 2008. „V chráněném území jsme dosud zaznamenali přibližně 720 druhů a kříženců vyšších rostli, 107 druhů hub a 2 2550 druhů živočichů. Probíhající průzkum odhaluje každým rokem nové druhy,“ upozorňuje Mikátová s tím, že některé bohužel vymizely právě v důsledku zarůstání lokality v osmdesátých a devadesátých letech.

„Doufám, že bude i nadále dost možností zajistit vhodné ochranářské zásahy, které umožní existenci vzácným druhům vázaným na bezlesá stanoviště. Ta jsou v současné krajině nejohroženější a nejčastěji poškozovaná,“ uvádí zooložka, která byla u počátků snah o ochranu této památky. „S manželem jsme podávali první podnět na ochranu území v roce 1988 a trvalo dlouhých 10 let, než se podařilo alespoň část území památkou vyhlásit. Dalších 14 let trvalo, než se podařilo vyhlásit další část.“

Malý samec nosorožce dvourohého Magashi se narodil v Safari Parku Dvůr Králové 4. března.
FOTO: Miminko nosorožce? Týden po narození je to pořádný cvalík

V minulosti se objevovaly snahy Plachtu částečně zastavět. Proti se postavili i obyvatelé Hradce, petici podepsalo 14 tisíc lidí. Naposledy v roce 2020 se objevil záměr stavby silnice. Jedním z organizátorů petice byl i Josef Baraňák, který se obává, že zažehnané nebezpečí ještě zcela nepominulo.

„Do budoucna se dívám s velkými obavami. Politická garnitura bude vždy podléhat tlakům těch, kteří by nejraději krajinu zastavěli. Bojím se toho, že tato atraktivní lokalita v blízkosti města bude stále někomu trnem v oku. Trvá to léta a v pozadí jsou stále stejní lidé bez ohledu na to, kdo zrovna vládne.“