Důraz na vzdělání, zapojení do pracovního procesu, řešení běžných společenských činností a socializaci klade projekt zaměřený souhrnně na integraci obyvatel vyloučených lokalit. Místo společenského dna a nevzdělanosti chtějí terénní pracovníci pomoci s pozvolným přerušením začarovaného kruhu.
Získané peníze na projekt v celkové hodnotě 19 132 640 korun budou rozděleny k uskutečnění stěžejních a plánovaných aktivit. Peníze poslouží na výcvik terénních pracovníků a jejich následnému financování.
„Je to projekt financovaný z peněz Evropské unie, který byl z 85 procent financován Evropským sociálním fondem a z 15 procent rozpočtem České republiky. Momentálně se jedná o druhou etapu, která má hodnotu, tuším, devatenácti milionů korun,“ řekl krajský radní odpovědný za sociální oblast Vladimír Derner (KDU– ČSL). Cílem projektu je snaha řešit problematiku vyloučených lokalit a zejména lidí, kteří se ocitli na okraji společnosti. Jedná se o závažný a narůstající společenský problém. „Řešíme tady důsledky nečinnosti za posledních dvacet let. Vyplácení dávek pro lidi z vyloučených lokalit je jen alibi společnosti, které nic nezmění,“ upřesnil Derner.
Vyloučené lokality vznikají díky tomu, že v nich žijí lidé, kteří mají různé hendikepy a nejsou schopní se příliš zdařile integrovat. Stát doposud řeší problematiku těchto oblastí pouze vyplácením sociálních dávek. Důležité je však postavit lidi, kteří se dostali do problémů, na vlastní nohy. Nesporně nutným krokem je proto práce nadšených lidí, terénních pracovníků. Ti by měli v lokalitách pracovat z přesvědčení, jinak jejich konání nemá valný smysl a míjí se účinkem. „Pro nás je úspěch, když vyloučené rodiny tráví čas v nějakém centru a nejsou bezprizorní,“ uvedl koordinátor sdružení Romodrom Čestmír Horký. Ve vyloučených lokalitách pracuje šestnáct terénních pracovníků. Romodrom pomáhá třeba s překladem úřednického jazyka, jemuž lidé ve vyloučených lokalitách nerozumí a bojí se ho. „My jsme komunitní centrum, pracujeme s romskými rodinami, které mají děti. Chceme Romům ukázat, jak žije majoritní společnost. Snažíme se je vést tak, aby jim záleželo na vzdělávání svých dětí,“ uzavřela Zuzana Šmídová z občanského sdružení Salinger.