Národní kulturní památku začnou odborníci odstrojovat už příští pondělí. Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět nejen práce restaurátorů, ale hlavně skryté mechanismy a útroby betlému.
„Betlém bude oddělen prosklenou stěnou, lidé tak vše uvidí. Zbytek muzea bude ve stejném režimu jako nyní," vysvětlila Silvie Dušková, ředitelka Třebechovického muzea betlémů.
Práce budou mít restaurátoři více než dost. Řada vnitřních mechanik a šest z celkem 21 pohyblivých pásů je nefunkčních kvůli ulomeným či rozvolněným zubům na hnacích kolech či například deformaci hřídelí. Stihnout musí vše opravit do konce března příštího roku kvůli dotacím z Norských fondů. Ze zhruba sedmi milionové částky totiž dotace pokryjí 5,7 milionů korun. „Pokud by se termín nestihl, museli bychom nevyčerpané peníze vrátit. Týmu ale věříme, takže doufáme, že vše dopadne dobře," potvrdil Jiří Němec, starosta Třebechovic pod Orebem.
Na betlému bude pracovat deset lidí a několik konzultantů. Dohlížet také budou památkáři. Čekají je například ulámané či uvolněné zuby na hnacích kolech. „Každý kousek budeme muset očistit, některé doplnit. Spoustu věcí zde chybí. Na betlému se vždy dělaly jen dílčí opravy. Sto let nikdo nesáhl na mechaniku," dodal Tomáš Bárta z firmy Ateliéry Bárta, která betlém zrestauruje.
Po opravě by se měli návštěvníci dočkat také nového audiovizuálního zážitku. „Rozezníme nové zvonky, hýbat se budou všechny figury, které mají," slibuje restaurátor Tomáš Bárta. Co vše bude muset být nahrazeno či opraveno sami odborníci přesně neví. Ke všem částem se zatím nemohli dostat. Překvapení tak možná čeká také na ně samotné.
Celý betlém včetně mechanismu vytvořili Josefové Probošt, Kapucián a Friml před více než sto lety. Betlém je dlouhý 6,9 metru, vysoký 2,2 metru a hluboký 1,9 metru. Bez podvozku váží zhruba 1,2 tuny.
Národní kulturní památka má 350 figurek, z nichž se 51 pohybuje a dalších 120 jezdí na několika pásech.
Spory o vlastnictví řešil i soud
Po Proboštově smrti roku 1926 zůstal betlém opuštěn ve stodole a postupně chátral. Rodina se rozhodla betlém prodat avšak pod podmínkou, že zůstane v Třebechovicích. O koupi projevilo zájem více kupců. Jedním z nich byl řídící učitel František Skřivan. Ten nakonec betlém v roce 1934 získal za finanční podpory Jaroslava Burdycha, majitele továrny na kožené zboží. Kupní smlouva se však nedochovala a to vedlo k pozdějším sporům o majitele.
Po nástupu komunismu byl betlém znárodněn a přešel do vlastnictví státu. Správa památky byla svěřena městu Třebechovice a údržbou betlému byl pověřen František Skřivan.
Po pádu komunistického režimu proběhlo v rámci restitučních nároků několik soudů. Vleklé spory skončily až roku 1999. Rozhodnutím soudu betlém zůstal i nadále majetkem města a mohl tak být prohlášen za národní kulturní památku.
(zdroj: Třebechovické muzeum betlémů)