Vatikánský souhlas však znamená jen to, že proces může začít. Podle Tomáše Petráčka, který má na starosti diecézní část blahořečení, se nedá předjímat, jak dlouho bude proces trvat, ani s jakým výsledkem skončí.

„Rozhodnutí kongregace ale naznačuje, že Josef Toufar je vhodným kandidátem pro blahořečení," uvedl Tomáš Petráček. Podle církve je smyslem blahořečení dát lidem vzor a přímluvce.

Komise prozkoumají Toufarův život

Na souhlas Vatikánu se čekalo více než rok. Podle informací královéhradeckého biskupství nyní mohou být sestaveny potřebné komise, které začnou zkoumat všechny okolnosti týkající se kněze Toufara, jeho života, smrti, odkazu i událostí v Číhošti.

Číhošťský zázrak

Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál o třetí adventní neděli roku 1949. Při mši se podle svědků několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Dosud neobjasněný úkaz se později opakoval. Toufar byl zatčen v lednu 1950, k přiznání se ho StB snažila přinutit ve valdické věznici. Farář vystavený krutému mučení 23. února podepsal protokol s doznáním. Dva dny poté zemřel v nemocnici na následky prasklého žaludečního vředu. Kněz Josef Toufar patří mezi nejznámější oběti tažení československých komunistů proti katolické církvi. 

„Tím začne vlastní proces. Je to teprve začátek, neboť vše, co probíhalo dosud, byla pouhá příprava podkladů pro výše zmíněnou kongregaci a pro její rozhodování, zda proces vůbec zahájit," sdělil Tomáš Petráček. V rámci procesu vznikne detailní materiál, na jehož základě pak Vatikán může umučeného faráře prohlásit za blahoslaveného. Blahořečením se církev zaručuje, že blahoslavený je v nebi a je možné mu prokazovat úctu a prosit ho za přímluvu.

Vědci: Ostatky 
patří umučenému

Josef Toufar zemřel ve 47 letech po krutém mučení příslušníky Státní bezpečnosti, kteří ho chtěli přinutit k doznání, že v kostele zinscenoval zázračný pohyb kříže na oltáři. Byl pochován pod falešným jménem do hromadného hrobu v pražských Ďáblicích. Příbuzné o jeho smrti informovali až v roce 1954.

Údajné Toufarovy ostatky byly z hrobu vyzvednuty loni v listopadu, podrobeny antropologickému zkoumání a získaná DNA byla porovnána s DNA žijících Toufarových příbuzných.

Už první zkoumání a nálezy zdravotnického materiálu v oblasti pánve nasvědčovaly tomu, že na těle byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha. To naznačovalo shodu s dostupnými informacemi o posledních hodinách pátera Toufara. Letos v červnu vědci uvedli, že výzkum tělesných ostatků vyzdvižených na ďáblickém hřbitově vede k závěru, že ostatky patří umučenému knězi Josefu Toufarovi.

Rozhodnutí 
bude na papeži

Zkoumání Toufarových ostatků bylo první fází procesu, jehož cílem je blahořečení. Proces má mít celkem tři části. Podle právníka královéhradeckého biskupství Stanislava Hykyše je další částí procesu diecézní fáze, jejímž smyslem je objektivně zkoumat Toufarovu osobnost a život. „Musí se osvědčit, že měl hrdinské křesťanské i lidské ctnosti, což je podstatou každého blahořečení," řekl již dříve právník Deníku.

Podmínkou je rovněž, aby mezi lidmi úcta ke kandidátovi s postupem času stoupala. Proces by mohl zrychlit fakt, že stále žijí pamětníci tehdejších tragických událostí.

Třetí fáze blahořečení se odehraje v Římě před Kongregací pro blahořečení a svatořečení, jejíž členové znovu přezkoumají všechny materiály a vydají dekret o křesťanských ctnostech.

„Konečné slovo však bude mít papež," upozornil Stanislav Hykyš.