Nadnárodní a silné obchodní řetězce drtí tlakem na co nejnižší prodejní ceny mlékárny, ty ho přenášejí na zemědělce, kteří jim surovinu dodávají. Přitom žádný ze tří článků tohoto řetězce nemá na výběr. Když ceny odmítne snížit, sežere ho konkurence.

Na shrnutí příčin mléčné krize do výše zmíněné věty se shodují všichni zúčastnění: vedle východočeských zemědělců a vedení mlékáren souhlasně pokyvuje i pardubický krajský radní za zemědělství sám farmář Václav Kroutil.

Kvůli likvidačně nízkým výkupním cenám vylévali protestující farmáři minulý týden mléko do polí. Výrobní náklady jednoho litru suroviny činí nejméně osm korun, ale mlékárny ji od nich nyní neberou za víc jak šest korun.

Činnost nejde zrušit okamžitě

A že to celé odnáší jen poslední článek řetězu – farmáři – potvrdil nepřímo i ředitel Choceňské mlékárny Petr Marek. „Jsme na tom teď ekonomicky lépe než v roce 2007, kdy výkupní cena byla téměř deset korun,“ řekl v úterý Marek.

Na druhé straně se přitom farmáři s mlékárnami dušují, že jsou spolu v boji proti super a hypermaketům na jedné lodi.

Jenže, na slabé lodi. Zatímco velkých obchodních řetězců, které určují ceny, je na českém trhu sotva deset, mlékáren kolem sedmdesáti a zemědělských družstev tisíce. Tisíce Davidů proti Goliášovi v tomto případě vedou marný boj. Podle Marka si jdou mlékárny, mezi nimiž na rozdíl například od pivovarů chybí dominantní hráč, po krku, a tak naděje na nějaké kartelové spolčení proti obchodním řetězcům jsou podle něj utopií.

„Navíc by to napadl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ upozornil krajský radní Kroutil.

Farmáři se přitom urputně brání, že by si nestále stěžovali – jednou na zimu, pak teplo, sucho a nyní pro změnu na malou pomoc státu. Současnou krizi podle nich zavinila především špatná politka EU.

„My neodmítáme volný trh. Právě naopak. Jenže tady funguje trh deformovaný, pokroucený nepřehlednými kvótami a regulacemi, který v důsledku přináší nerovné podmínky. Chceme svobodný trh a rovné podmínky,“ hořekuje například Miloslav Černý ze zemědělské farmy v Rokytnu na Pardubicku.
S chovem dojnic musel kvůli obrovským ztrátám téměř skončit, krávy se mu naštěstí podařilo prodat do Polska.

„Po vstupu do EU jsem si myslel, já blbec, že tady budou platit pravidla jako v původní 'patnáctce'. Jenže to byl největší omyl mého života. Ještě před dvěma roky jsem měl 326 dojnic a 20 zaměstnanců, dneska jen 40 krav a lidí mi zůstalo jen šest,“ řekl. Za posledních deset let přitom investoval 40 milionů do nových techologií, jen nevyužitá dojírna ho přišla na čtyři miliony korun.

„Chci zemědělství bez mléčných kvót a dotací, ale všude, ve všech zemích stejné podmínky,“ zlobí se Černý.

Ale třeba Martin Pýcha ze Zemědělského svazu podotkl, že zemědělství se nedá srovnávat s podnikáním v jiných oborech. Má podle něj svá specifika.
„Když vám krachuje hotel, tak ho prostě zavřete. Ale to v živočišné výrobě nejde. Krávy musíte nadále dojit a krmit, ať chcete či ne. Okamžité zrušení činnosti zabraňuje samotný biologický proces,“ uvedl Pýcha.

Jak rostly (a klesaly) výrobní náklady a prodejní ceny mléka

Vývoj nákladů na výrobu jednoho litru mléka podle Ministerstva zemědělství ČR:

r. 2004: 7,91 Kč/l r. 2005: 8,11 Kč/l r. 2006: 8,00 Kč/l r. 2007: 8,59 Kč/l r. 2008 (odhad): 9,21 Kč/l
(Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za r. 2008. MZe ČR 2009)


Vývoj prodejních cen producentů mléka (zemědělců) od roku 1989 (rok … Kč/l):

1989 4,81 1994 5,87 1999 7,25 2004 8,06 1/2009 6,43 6/2009 5,96
1990 5,47 1995 6,48 2000 7,45 2005 8,28 2/2009 6,16 7/2009 5,90
1991 4,96 1996 6,90 2001 7,80 2006 7,81 3/2009 6,08 8/2009 5,92
1992 5,67 1997 7,14 2002 8,05 2007 8,36 4/2009 6,07 9/2009 6,01
1993 5,97 1998 7,89 2003 7,80 2008 8,45 5/ 2009 6,03 (Zdroj: ČSÚ)

Z čeho se skládá výrobní cena?

21 % krmiva a steliva vlastní, 20 % pracovní a osobní náklady, 15 % nakupovaná steliva a krmiva, 15 % režie, 10 % ostatní náklady a služby, 9 % odpisy zvířat, 4 % náklady pomocných činností, 3 % odpisy techniky, 1 % náklady na léčiva a desinfekce, 1 % ostatní přímé náklady

tj. celkem 100 %, tedy nyní 9,20 Kč/l (ale mlékárny platí sotva 6 Kč) (Zdroj: Ústav zeměděl. ekonomiky a informací)

Platby farmářům se možná konečně odrazily ode dna

Choceň – Zdejší mlékárna chce zemědělcům začít platit víc než tragických šest korun za litr. Poptávka po mléku totiž konečně začíná stoupat. Řekl to včera ředitel mlékárny Petr Marek.
„Chceme zvýšit platby o dvacetník až třicetník. Otázkou však je, zda nynější oživení není jen přechodné, vánoční horečkou,“ uvedl.
Strmý pád výkupních cen, který začal vloni na jaře, způsobil podle Martina Pýchy ze Zemědělského svazu souběh několika příčin. Kvůli krizi klesla poptávka, současně s tím evropská komise sáhla k dvěma nešťastným rozhodnutím – zrušila podporu exportu a ještě zvýšila kvóty. Nadbytek mléka na evropských trzích pak srazil ceny dolů.

Příčiny nízké nákupní ceny mléka v Evropě

1. Objem exportu mléka v Česku činí výraznou 1/4 produkce, navíc stoupl import mléčných výrobků.

2. Výrazný pokles konkurenceschopnosti evropských výrobců a zpracovatelů mléka na světových trzích. K dramatickému snížení cen došlo hlavně u sušeného mléka a másla.

3. Snížený zájem o mléko, především u mlékáren s větším podílem exportu, se promítl do rychlého poklesu nákupní ceny. Zemědělci nemají kam mléko umístit a musejí souhlasit s nákupními cenami.

4. Zpracovatelé – mlékárny se snaží umístit mléko z exportu do výrobků na vnitřním trhu. Jednou z hlavních příčin snižování cen jsou tvrdé a mmnohdy neetické obchodní podmínky obchodních řetězců.

5. Příčina nízké nákupní ceny mléka je v neschopnosti mlékáren realizovat mléčné výrobky za odpovídající ceny na chaotických světových trzích.

6. Není funkční žádný model, který by poskytoval odpověď na základní bilanci, kolik potřebujeme mléka vyrábět a jaké jsou reálně plánovatelné spotřeby v dnešním otevřeném světovém obchodě.

7. V Česku i v celé Evropě nikdo z lidí, kteří by měli z titulu svého postavení nést odpovědnost za vývoj v oblasti a měli by vědět, zda má být výroba mléka a chov skotu v našich podmínkách zachovány, takovou odpovědnost necítí. Nikdo situaci neřeší. (Zdroj: Zemědělský svaz ČR, Choceňská mlékárna)