Vyřešit vraždu za pětačtyřicet minut se podaří pouze v televizních seriálech z prostředí amerických metropolí.

Nicméně i v českých poměrech mají nyní krajští kriminalisté silného pomocníka. Je jím celé třetí patro v budově obvodního oddělení 1, kde vzniklo nové pracoviště genetiky a biologie.

„Moderní přístroje nám usnadní boj s kriminální činností. Jsme rádi, že se nám podařilo sehnat finance na vybudování laboratoří, a projekt jsme dotáhli do konce,“ řekl Jan Švejdar, pověřený ředitel Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje.

Sekvenátor za téměř čtyři miliony korun dokáže pracovat mnohonásobně rychleji a je zhruba osmkrát citlivější. „To znamená, že DNA profil získáme z mnohem menšího biologického vzorku,“ uvedl Emil Karaus, pracovník laboratoře.

Pracoviště bude prioritně pomáhat v práci královéhradeckým a pardubickým policistům, ale v případě nutnosti je k dispozici i pro zbytek republiky.

DNA mají úplně stejnou pouze jednovaječná dvojčata

Hradečtí policisté mají další prvenství. Laboratoř pro znalecká zkoumání odvětví genetiky a biologie je totiž historicky první akreditované policejní pracoviště.

V útrobách budovy se nachází například místnost, kde se ohledávají věci spojené s kriminálními činy. „Přivezou nám věci z vraždy a musíme z nich získat vzorek DNA. Tato část naší činnosti je vyloženě hrubá a špinavá práce,“ vysvětlila Monika Müllerová, která v laboratoři pracuje.

DNA je teoreticky možné získat už z jediné buňky, ale obvykle je materiálu potřeba více. Kapka krve, nedopalek cigarety či olíznutá známka ale postačí. Experti ze vzorku získají DNA již zhruba po pěti hodinách. „V tomto čase ale není započítané míchání chemikálií, ohledání například nože či prostoje mezi prací. Takže skutečný čas je o něco delší,“ upřesnila Monika Müllerová.

Právě nový přístroj, kde se provádí finální analýza DNA, ukáže na pravého pachatele. S výjimkou jednovaječných dvojčat totiž nemají dva lidé stejnou DNA. Otisky prstů se u dvojčat liší. „Pokud máme srovnávací materiál, například stěr z úst podezřelého, tak dokáže zjistit, jestli se vzorky shodují,“ zakončila Monika Müllerová.

Podle slov přítomných odborníků by ale veřejnost neměla dát na televizní seriály, kde vše vypadá jednoduše. Cesta k pachateli je někdy obzvláště dlouhá a těžká.

DNA analýza se využívá především při:

- porovnání stop se srovnávacím materiálem pachatele a oběti;
- zjištění, zda byl pachatel v kontaktu s obětí;
- ověření místa činu podle nalezených stop z oběti;
- potvrzení vražedného nástroje podle stop z oběti (někdy lze z vražedného nástroje identifikovat i pachatele);
- identifikaci neznámých mrtvol;
- zjištění otcovství u dítěte;
- zjištění pachatele znásilnění nebo autonehody;
- zjištění, zda byl podezřelý na místě činu.