Žádné ulice, žádné bariéry, ale dobře organizovaný chaos. I tak se dá zjednodušeně představit záměr, který má uzavřít nekonečné tahanice o podobu Velkého náměstí, jehož střed tvoří parkoviště pro 230 aut.

„Přicházíme se zcela novým a revolučním konceptem sdíleného prostoru. Legislativní úprava platící od začátku letošního roku umožňuje sdílet prostor všem formám pohybu, který je řízen vymezenými pravidly,“ nastínila primátorka Pavlína Springerová.

Provoz na náměstí architekti navrhují v režimu sdílené zóny s omezenou rychlostí vozidel a možností parkování pouze na vyhrazených místech.

Téměř 77 let od poklepání na základní kámen budovy hvězdárny v Hradci Králové se začíná zhmotňovat dlouholeté přání astronomů i zájemců o přírodní vědy z celého regionu. Modernizaci ikonického objektu v jižní části krajského města odstartuje architektonic
Hradecká hvězdárna bude moderní, ale nezmění původní charakter

„Sdílená zóna je druh dopravního režimu, ve kterém není upřednostněna žádná forma dopravy. Chodci, cyklisté i automobily jsou si rovni. Vznikne tak otevřený prostor a příjemná zóna pro návštěvníky Velkého náměstí. V návrhu je kladen důraz na bezbariérovost celé plochy náměstí, vše se odehrává tak, jak to bylo historicky, celé náměstí bylo jednotnou vydlážděnou plochou,“ doplňuje jeden z autorů nového konceptu studie architekt Jiří Krejčík.

Nové pojetí revitalizace neobsahuje možnost výstavby podzemního parkovacího domu. V minulosti se uvažovalo o jeho vybudování pod náměstím. Podle vedení města i architektů se počet míst k parkování v bezprostřední blízkosti historického jádra celkově nesníží, pouze se přesunou. V okolí prý nabízejí dostatečné kapacity garáže pod krajským úřadem a v Gayerových kasárnách a další budou v Komenského ulici nebo například v ulici Víta Nejedlého za krajským soudem.

„Dojde k podstatné reorganizaci parkovacích míst v prostoru malého okruhu. Každopádně jejich počet v centru města se nesníží. Na Velkém náměstí jich zůstane 60 až 70 především pro návštěvníky centra. Chystáme se posílit kapacity reorganizací na Komenského třídě, kde bude podstatný nárůst parkovacích míst. Reorganizovat budeme i další přiléhající oblasti. Myslíme také na zásobování a obslužnost, která je důležitá především pro podnikatele na Velkém náměstí,“ ujistila Springerová a dodala, že obavy majitelů místních provozoven z úbytku zákazníků jsou liché.

„Zkušenosti odjinud nic takového nepotvrzují. Nelze vyloučit, že dojde ke změně klientely některých podniků, ale transformace náměstí je nutná, pokud z náměstí nechceme mít tepelný ostrov a ostudné parkoviště, které dnes již nemá obdoby,“ uvedla primátorka.

Představená vize zmiňuje i návrat městské hromadné dopravy. Náměstí by spojovala pouze s nedalekými přestupními uzly u Adalbertina či magistrátu a také s koupalištěm Flošna a fotbalovým stadionem, mezi kterými je velké parkoviště, které využívají zejména návštěvníci centra města.

„Autobusová linka je tady určitě potřeba. Když ji tady zavedli na vánoční trhy, určitě to pomohlo a náměstí to oživilo,“ ocenil nápad Hynek Kaněra z antikvariátu Na Rynku.

Ilustrační. Před hradeckým finančním úřadem.
Daň z nemovitosti stoupla. Kolik zaplatí lidé v Hradci Králové a okolí?

Změnám za více než čtvrt miliardy korun bude předcházet představení zastupitelům, obyvatelům města i místním podnikatelům, kteří měli k původnímu projektu záměru zásadní výhrady. Z podzimní diskuze o osudu náměstí vyplynulo, že velká část Hradečáků si přeje vypsání nového výběrového řízení. Město tak stálo před otázkou, zda pokračovat v územním řízení nebo dosavadní plány hodit pod stůl.

„Rozhodli jsme se vydat třetí cestou, která znamená upravení původního konceptu a následné předložení nové žádosti o územní rozhodnutí,“ uvedla Springerová.

Koncept studie rekonstrukce náměstí představuje také nové řešení prostoru, stávající a nové prvky a další inovace. „Klademe důraz na změnu klimatu a eliminaci tepelných ostrovů, oproti původní verzi projektu na náměstí přibyly stromy. Navrhujeme i další opatření ke zpříjemnění klimatu v prostoru náměstí. Půjde například o speciální systém zavlažování a mlžení založený na koloběhu dešťové vody, která by se jímala z plochy náměstí a po následném přefiltrování se použila na ochlazování celého prostoru náměstí, a to včetně zavlažování navrhovaných alejí stromů,“ popsal spoluautor konceptu architekt Jaromír Chmelík.

Zdroj: ARN studio s.r.o. – architekti chmelík & partneři s.r.o.

Původní podoba přestavby náměstí je stará 14 let. Kvůli námitkám části rezidentů, kterým vadí snížení počtu parkovacích míst, projekt narazil a už zhruba sedm let leží žádost o územní rozhodnutí na stavebním úřadu v Hořicích. Ze současného stavu Velkého náměstí a jeho okolí jsou unavení místní obyvatelé i podnikatelé a živnostníci. Patří k nim i Hynek Kaněra, který s kolegou podniká desítky let na Malém náměstí, které s Velkým náměstím bezprostředně sousedí.

„Jsme tady už třicet let a ten stav je pořád stejný. Spory se okolo toho vedou už moc dlouho. V poslední době tady proběhly další schůze, kde se o tom jednalo. Lidi rozděluje hlavně téma parkování. Část z nich říká, že se s parkovištěm musí něco udělat, na druhou stranu majitelé, kteří tam podnikají, mají pocit, že nebudou mít zákazníky. My hlavně chceme, aby se udělalo něco, co by změnilo současný stav,“ popsal knihkupec, který doufá, že se změny nepřímo dotknou i prostoru, který na Velké náměstí navazuje. Přívětivější prostředí pro návštěvníky centra města by mohlo být impulsem k jeho oživení.

„Je to tu mrtvé nejen přes týden, ale i o víkendu. Malé náměstí se kdysi opravilo za spoustu peněz, je to tu pěkné, ale nic se tady nekoná. Přitom je tu ideální plocha třeba pro trhy nebo jarmarky. Je to škoda, přitom třeba v Chrudimi, Novém Městě nad Metují nebo Dobrušce jsou pravidelné trhy, kam se sjíždějí lidé z celého okolí jako kdysi. V Hradci to nějak nefunguje,“ konstatoval Hynek Kaněra.

Radnice chce do konce roku vybrat zhotovitele projektové dokumentace a v ideálním případě do roku 2026 získat potřebná povolení. Rekonstrukce by potom mohla začít v roce 2027 nebo 2028. Odhady nákladů se pohybují od 260 do 300 milionů korun.