„Zajímavé je také porovnání vývoje v ziskovém sektoru se státní sférou. V dřívějších letech rostly rychleji platy právě státním zaměstnancům, nyní je tomu naopak. To platí i pro hradecký okres,“ řekl Martin Horák, ředitel Úřadu práce v Hradci Králové.

Za současným růstem průměrných mezd stojí především ekonomický růst a sociální politika.
„Roste produktivita práce a snaha zaměstnance k této práci více motivovat, dále je to inflace, tlak odborových organizací a další faktory,“ vysvětluje ředitel Horák. Nejlépe si tradičně stojí manažeři a ředitelé či prezidenti velkých firem, naopak nejbídnější jsou platy pracovníků v zemědělství, lesnictví, rybolovu a pomocných pracích.

Průměrná mzda se zjišťuje zpravidla na konci každého čtvrtletí. Z předběžných výsledků společnosti TREXIMA, jež monitoruje a analyzuje trh práce, vyplývá, že průměrný hodinový plat za první kvartál tohoto roku dosahuje výše přibližně 141 korun. Na takové ohodnocení však dosáhne jen něco málo přes 31 procent zaměstnaných.
„Průměrná mzda je statistický údaj, který v podstatě vyjadřuje aritmetický průměr hrubé mzdy, jež pobírají jedinci v dané množině. Většina lidí tak bude vždy mít podprůměrný plat. Základna pomyslné pyramidy bude totiž stále širší než její vrchol, což je logické,“ okomentoval situaci ředitel úřadu práce Martin Horák.

Většině pracovníků z Hradecka se o průměrné mzdě může jen zdát. „Kdo to má? Možná někdo v Praze, ale tady tolik lidí neznám. Já makám jako šroub ve fabrice a beru tak jedenáct dvanáct tisíc. Žena si jako prodavačka vydělá osm a půl tisíce, a z toho žijeme čtyři lidi,“ svěřil se nám jedenačtyřicetiletý Hradečák Vladimír.

Pomalý růst reálných mezd je odrazem zpomalující české ekonomiky. Platové rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony se sice zmenšují, ale nikdy se nesrovnají. To si myslí analytik společnosti CITCO Finanční trhy Tomáš Volf. Dvaadvacet a půl tisíce korun, tolik činí průměrný plat v České republice. I když je to oproti loňskému roku více o 10,4 procenta, ve skutečnosti lidem v peněženkách tolik nezůstane. Reálné mzdy, tedy to, co si můžeme za svou výplatu koupit, rostly jen o 2,8 procenta, což je druhá nejnižší hodnota za poslední dva roky.
„Pokles růstu průměrných mezd koresponduje s tím, že česká ekonomika zpomaluje,“ říká analytik Volf.

„Pomyslné nůžky mezi kraji a Prahou se mírně zavírají, ale stav, kdy by se úplně zavřely, zřejmě nikdy nepřijde. Tyto rozdíly budou vždycky,“ odhaduje Volf a dodává: „Praha má totiž to štěstí, že do ní zamířila celá řada bohatých zahraničních firem, které si mohou dovolit zaplatit kvalitní zaměstnance. Ti se do české metropole stahují jak z okolních měst, tak i ze vzdálenějších regionů,“ tvrdí analytik.