„V naší zemi žije asi půl milionu sluchově postižených a z nich je přes deset tisíc uživatelů českého znakového jazyka. Máme k dispozici zhruba 70 tlumočníků a na jednoho z nich tak vychází  143 klientů. Z těchto čísel je zcela zřetelné a jasné, že počet tlumočníků je nepostačující a situace je velmi kritická," naznačuje Petr Vysuček, prezident Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, který jménem organizace vznesl požadavek na zřízení vyšší odborné školy při Střední, Základní a Mateřské škole pro sluchově postižené ve Štefánikově ulici v Hradci.

Roky zkušeností

Právě tato škola má totiž dlouholeté zkušenosti se zaměstnáváním tlumočníků českého znakového jazyka přímo ve výuce. Je tu tak naprosto ideální jazykové prostředí.

„Naší specifikou je, že na základní škole musí každý učitel znakovat. Učí tu dvacet neslyšících vysokoškolsky vzdělaných pedagogů," sdělila Deníku už dříve ředitelka školy Iva Rindová.

Neslyšící lidé podle Petra Vysučka mají velký problém sehnat tlumočníka. Je potřeba pro žáky, kteří komunikují ve znakovém jazyce i pro neslyšící studenty, kteří chtějí studovat na vysoké. „Neslyšící si bez tlumočníka nemohou jít vyřídit hypotéku, exekuce, odborné vyšetření v nemocnici, dědictví nebo vést soudní spor," vypočítává prezident asociace.

250 tisíc za rok

Náklady na zřízení „vošky" by hradilo ministerstvo, kraj by ji ročně dotoval částkou zhruba 250 tisíc korun.

„Máme různé krátko i dlouhodobé kurzy, ale ty jsou většinou drahé a v žádném případě nemohou nahradit klasické vzdělání. Je to stejné, jako když se učíme cizímu jazyku. Proto je zde snaha zavést školu, která vychová vzdělané tlumočníky s ukončeným klasickým vzděláním," připomíná Petr Vysuček a dodává, že si je naprosto jistý, že zřízení vyšší odborné školy je legitimní požadavek. Absolventi v oboru tlumočení, kterých by ročně ze školy vyšlo kolem třiceti, podle něho jednoznačně zlepší životní podmínky neslyšících lidí v Česku.