Druhý z dvojice „teenagerů“ se nakonec vrací a snaží se přece jen pomoci. Společně s mladým párem volá záchrannou službu. Muž leží na zemi a drží se na prsou. David Drašnar s Monikou Černou se k němu sklánějí a otáčejí ho na bok do stabilizované polohy. Snaží se s ním komunikovat a zjistit, co se stalo.
„Na vojně jsem prošel kurzem první pomoci. Snažil jsem se s ním mluvit a rychle volal záchranku,“ popsal situaci David Drašnar.
Jeho přítelkyně je viditelně v šoku, ale dodává, že by pomohla vždycky.
„Stalo se mi, že jsem před nedávnem upadla v kuchyni a potřebovala jsem pomoci. Vím tedy, jaké to je, a proto bych neváhala,“ říká Monika Černá.
V několika minutách se kolem muže utvořil hlouček lidí, kteří přihlíželi. Aktivně jich však pomohlo pouze několik. Ostatní se stali jen „rádci“, kteří čekali, jak to dopadne.
„Rychle jsem běžela pro městské strážníky. Byli hned za rohem. Pak jsem tomu muži dala pod hlavu alespoň igelitku,“ uvedla trochu rozrušeně Hana Kriegrová z Plačic.
Na pomoc přiběhly také pracovnice nedaleké banky, které přinesly muži ručník pod hlavu a raději ještě jednou zavolaly záchrannou službu. „Kurz první pomoci nemám, ale intuitivně jdete pomoci. Minimálně tím, že zavoláte záchranku,“ shodly se obě ženy Martina Mazurová a Martina Jelínková.
Celý případ se odehrál během pěti minut. Pak akce končí. Byl to jen test Hradeckého deníku připravený ve spolupráci s hradeckým oblastním spolkem Českého červeného kříže. Ale příště už to může být skutečnost.

Video, které redaktoři Hradeckého deníku natočili přímo na Masarykově náměstí v Hradci Králové, a ukázku správné první pomoci si můžete prohlédnout ZDE (KLIKNĚTE).

ANKETA HRADECKÉHO DENÍKU:

Uměli byste zachránit lidský život?

Obyvatel města jsme se ptali, jak by pomohli člověku, který je v bezvědomí nebo krvácí. Odborník pak upozornil na chyby.

Jáchym Petřík
Hradec Králové, 20 let

V případě, že by zraněný člověk potřeboval první pomoc bych se asi nebál mu ji poskytnout, ale záleželo by také na situace a především na tom, co by tomu člověku bylo. V případě tepenného krvácení bych postupoval tak, že bych zraněnému člověku k ráně velice silně přitiskl nějakou látku např. gázu. Potom bych se snažil aby mu do toho místa méně tekla krev, záleželo by na tom, kde by to bylo, ale zkusil bych třeba zvednout mu ruku a asi zavolal záchranku. Pokud bych měl pomoci člověku v bezvědomí, tak bych jako první zavolal záchranku a paní na lince by mi určitě řekla, co mám dělat.

Postup při krvácení zcela správný. Krvácející ránu je nutné silně stlačit, je to možné i bez látky, ale savý materiál usnadní zástavu krvácení. Látka (gáza…) by měla být čistá. Zdvihnutí krvácející části těla nad úroveň srdce sníží tlak krve a zmírní krvácení. Druhá odpověď je šalamounská, ale v zásadě správná. Pokud lze ihned získat „nápovědu“, tak proč ne. Co když ale jednou nebudu mít telefon…?

Tomáš Zýka
Hradec Králové, 21 let

V případě nouze bych určitě dokázal poskytnout první pomoc. V případě tepenného krvácení bych použil škrtidlo nebo tlakový obvaz, abych zastavil to krvácení. Pokud by našel člověka v bezvědomí, zajistil bych jako první průchodnost dýchacích cest a potom veškeré vitální funkce.

Nejrychlejší opatření je tlak na ránu, třeba i jen rukou. Pro vlastní bezpečí je vhodné nasadit na ruku nepromokavý materiál (gumová rukavice, igelitový sáček, taška…), abych vyloučil riziko případné nákazy krví přenosnou chorobou (žloutenka, AIDS…). Tlakový obvaz je také velmi účinný a šetrný, lze jej navíc vyrobit i improvizovaně (navrstvená látka, kapesníky, šátek, triko…). Škrtidlo, správně „zaškrcovadlo“, je už méně šetrný způsob, který lze navíc použít POUZE na končetinách (na krk také, ale neprospěje). Při delším zaškrcení hrozí poškození neprokrvených tkání. Proto si zaškrcení necháváme spíš jako poslední možnost, nefunguje-li nic šetrnějšího nebo pokud jiný způsob nelze použít (např. při amputaci). Jestliže však už zaškrcovadlo přiložíme, před příjezdem záchranky ho nesundáváme ani nepovolujeme. U bezvědomí nic nenamítám. Jen se to někdy snáz řekne, než udělá. Hlavní je pečovat o průchodné dýchací cesty a kontrolovat, zda postižený opravdu dýchá.


Ivana Číhalová
Hradec Králové, 67 let

Myslím si, že teoreticky bych byla schopna poskytnout první pomoc, ale těžko říct, Jak by to vypadalo v dané situaci. Vím, že při tepenném krvácení se to musí někde zaškrtit. Nejspíš asi nad tou ránou. Potom bych se snažila zavolat někoho, kdo tomu rozumí víc než já. V bezvědomí se musí podložit hlava, zaklonit popřípadě položit na bok. A hlavně vytáhnout jazyk.

Zaškrcovadlo je jen pramálo šetrný způsob, i když účinný. Vhodnější bývá tlak na ránu nebo tlakový obvaz. Paní má ale pravdu v tom, že se zaškrcovadlo přikládá nad ránu směrem k srdci, nikdy však na kloub nebo do jeho blízkosti. Zaškrcovadlo také musí být vždy dostatečně široké, alespoň 5 cm, aby se nezařezávalo, jako ta, co se prodávají v autolékárničkách. Podložení hlavy při bezvědomí – tragický omyl, bohužel velmi rozšířený. Předkol hlavy spolehlivě uzavře dýchací cesty a postiženého udusí. (Jak myslíte, že vzniká chrápání?) Správný je opak, tedy šetrně provedený dostatečný záklon hlavy, aby se napnul krk a zadní část jazyka, tzv. kořen jazyka, se odsunul od dýchacích cest a tím je uvolnil. Poloha na zádech s podloženou hlavou už stála život řadu bezvědomých.

Jana Rabasová
Hradec Králové, 40 let

Nejsem si úplně jistá, jestli bych zraněnému člověku byla schopna pomoci. Kdyby ten člověk krvácel z tepny tak bych nejspíš přiložila tlakový obvaz. Ten bych vyrobila pomocí co největšího množství tampónů, nadto něco pevného a zaškrtit, ale ne nad ránou ale přímo v ráně. V případě, že bych měla pomoci člověku v bezvědomí, bych ho nejprve položila do stabilizované polohy, zajistila dýchání a volné dýchací cesty.

Zástava krvácení je myšlena dobře, jen je popsána trochu popleteně, smíchal se nám tu tlakový obvaz se zaškrcovadlem. Na ránu přiložíme vetší vrstvu savého materiálu a přivážeme (připevníme) ji třeba obinadlem, pruhem látky, šátkem apod. Obvaz misím utáhnout dost na to, aby se nepohyboval a tlaková vrstva skutečně tlačila na ránu, ale současně obvaz nesmí příliš škrtit. Nikdy také do krvácející rány nedáváme materiál, který pouští chlupy, třeba vatu. U bezvědomého se musíme nejprve přesvědčit, že nemá v ústech nic, co by mohl vdechnout (žvýkačka, vyražené zuby, krev apod.), a pak se přesvědčíme, zda dýchá. Pokud ano, uložíme jej do stabilizované polohy na boku tak, abychom zajistili záklon hlavy, tedy napnutý krk. Na to se často zapomíná a poloha je pak k ničemu.

David Bartoš
Hradec Králové, 33 let

Pevně doufám, že v případě nouze bych byl schopen někomu podat první pomoc. Při tepenném krvácení bych postižené místo pevně stiskl rukou a snažil se zastavit krev z rány. Potom bych zavolal zřejmě zavolal pomoc. Kdybych našel člověka v bezvědomí, tak bych asi jako úplně první zavolal pomoc.

To už tu bylo. U krvácení správně - stlačovat ránu, aby krev netekla, klidně až do příjezdu záchranky. U bezvědomí se příliš spoléhá na pomoc od jinud. Ne vždy je ale další pomoc k dispozici. A co když bude v bezvědomí vaše dítě?

Ilona Skálová
Hradec Králové, 61 let

Teoreticky bych snad první pomoc zvládla, ale nevím jestli by se mi potom nerozklepala kolena. Při tepenném krvácení bych hlavně nad ránou udělala tlakový obvaz, aby rána přestala krvácet. Tlakový obvaz bych získala tak, že bych třeba smotala šálu nebo přiložila kapesník a snažila se to zaškrtit. V případě bezvědomí bych ho asi položila na bok a snažila bych se zjistit, jestli může dýchat a nemá třeba zapadlý jazyk.

Je vidět, že teorii už paní někde kdysi slyšela. Pomohlo by zopakování. Smíchaly se nám opět tlakový obvaz a zaškrcovadlo. Tlakový obvaz přijde NA ránu, nikoli NAD ni. A cílem není zaškrcovat. Kapesník by byl vhodnější, protože nepouští chlupy, smotanou šálu bych dal klidně na něj. U bezvědomí je uložení na bok jen prvním krokem. Poloha musí udržovat záklon hlavy, aby byly volné dýchací cesty a postiženého nedusil právě onen „zapadlý jazyk“. A roztřesených kolen bych se nebál. Ta se většinou začnou třást, až když je po všem.

Pavla Hynková
Hradec Králové, 40 let

Tak s první pomocí bych si snad měla být jistá, dlouho to do nás tlačili ve škole, tak doufám, že jsem nic nezapomněla. Při tepenném krvácení by se měl zmáčknout bod na ránou nebo na krkavici, aby se zamezilo přítoku krve. Potom přiložit tlakový obvaz. V situaci, kdy člověk upadne do bezvědomí bych použila stabilizovanou polohu, vytáhla bych jazyk a zavedla protišoková opatření. To by bylo asi vše.

Opakování je matkou moudrosti. Nedá se nic dělat, co člověk nepoužívá, to zapomíná. Stlačení tepny, která do rány přivádí krev, je sice vhodné, ale pokud nemáme cvik, většinou tím příliš ztrácíme drahocenný čas. Účelnější je stlačit přímo ránu, tu najdeme snáz. A pokud bude krvácení na končetině, nepomůže nám stlačení krkavice, neboli krční tepny. Tlakový obvaz je v pořádku. I správně provedená stabilizovaná poloha je dobrý nápad. Jen to „tahání“ jazyka nebo dokonce jeho přišpendlení ke rtu nebo košili je už přežitek. To všechno právě spolehlivě nahradíme záklonem hlavy nebo fungující stabilizovanou polohou. Někteří postižení by navíc mohli mít na čele nápis: „Pozor, koušu!“ Strkat jim prsty do úst je lehce adrenalinový sport.

Kateřina Fejglová
Hradec Králové, 28 let

Se svojí schopností poskytnout první pomoc si nejsem vůbec jistá. Snad mě ta situace nepotká. V případě tepenného krvácení bych teoreticky nejdříve zaškrtila třeba ruku někde nad ránou a přiložila nějakou látku, aby krev přestala stříkat. V případě bezvědomí bych asi neobstála. Maximálně bych dokázala zavolat záchranku.

Zaškrcovadlo je účinné, i když není příliš šetrné. Vhodnější je stlačení rány nebo tlakový obvaz. S bezvědomými je kříž (ale ne Červený)… A to bývají tak hodní! I proto jich tolik zbytečně umírá na přidružené komplikace. Mnozí možná i kvůli tomu, že svědci „pouze volají záchranku“. Ale všemu se dá naučit.

Kristýna Marková
Hradec Králové, 22 let

První pomoc bych zraněnému člověku rozhodně byla schopna poskytnout. Při tepenném krvácení bych nejdřív na ráně přidržela prst a poté bych přiložila nějakou látku a zavolala záchrannou službu. V situaci bezvědomí bych postiženému člověku zaklonila hlavu a poskytla umělé dýchání.


Se vším můžu souhlasit. Jen u bezvědomí bych nejprve zjistil, zda má postižený volné dýchací cesty a zda dýchá. Pokud ano, ušetřil bych si práci s umělým dýcháním a nechal to na něm.

Jiří Tvrdý
Hradec Králové, 32 let

S první pomocí to u mě nevypadá moc dobře. Nejsem si jistý jestli bych byl schopný ji někomu poskytnout. Při krvácení bych zmáčkl tepnu na straně blíže k srdci a potom by postup záležel na tom, jestli bych měl u sebe nějaké věci, které by mi pomohli krvácení zastavit. Osobně si myslím, že jeden člověk to rozhodně nemůže zvládnout. Člověku v bezvědomí rozhodně nevím jak pomoci, to bych byl bezradný.

I samotný člověk může zachránit jinému život, a to často jen „holýma rukama“. Při masivním krvácení stačí ránu silně stlačit a nepustit, než přijede pomoc. Nepotřebuju žádné pomůcky, i když gumové rukavice nebo igelitový sáček mě může ochránit před případnou infekcí a stlačení rány přes čistý savý materiál usnadní zástavu krvácení. Bezradnosti u postiženého v bezvědomí bych se snažil rychle zbavit třeba kurzem první pomoci. Co když půjde o někoho blízkého?! Stačí málo. První pomoc není žádná velká věda, ale může rozhodovat o životě.