V lesích v okolí Tábora Jana Amose Komenského to o víkendu vypadalo jako na Aljašce. Proháněly se tady tréninkové káry, kola i koloběžky tažené psy.
Mohl za to sedmý ročník závodů psích spřežení na středně dlouhé trati nazvaný Hradecký mid. „Je to tradiční závod, který se tady vždy koná poslední listopadový víkend,“ sdělil nám ředitel závodu Michal Merhaut z pořádajícího Musher clubu Metuje Červený Kostelec. Místo konání, tedy lesy u Bělče, nebyly vybrány náhodou. „Bydlím kousek odsud, znám to tady a je to ideální místo,“ tvrdí. Dodal, že nic by se na místě konání závodu nemělo měnit ani v příštích letech. Důležité podle něho je, že vstříc vycházejí majitelé pozemků.
Na startu Hradeckého midu bylo 73 účastníků z celé republiky a dokonce i jeden Kanaďan. Kromě psích spřežení zvládali trať dlouhou 25 kilometrů také závodníci v bikejöringu, tedy jezdci na kole taženém psem, nebo účastníci kategorie scooter 2, tedy koloběžek tažených dvěma psy. Trať dlouhou „jen“ 5,5 kilometru zvládali koloběžkáři tažení jedním psem a běžci se psem. Huňáči se startu nemohli dočkat. „Oni se těší. Stačí, aby viděli postroj, kolo, koloběžku nebo aby si člověk nasazoval helmu, a už se dostávají do transu. Potom s nimi musíte někam běžet, jinak rozkoušou všechno kolem,“ prozradil ředitel závodu. Tato plemena psů totiž potřebují pohyb a námahu, přináší jim radost.
V Bělči se o víkendu představily desítky psů různých plemen. Kromě alaskánů husky to byli třeba evropští saňoví či severští psi, například husky, malamuti nebo samojedi. Předností evropských saňových psů je rychlost, severští jsou sice o něco pomalejší, nicméně vydrží velkou zimu a jsou vytrvalejší.