Přibývá řada vlivů zevního prostředí, prodělaných infekcí, hormonálních, profesních škodlivin, přidružených nemocí a léků. Také klimatické podmínky se mění a v poslední době se i v našem mírném pásmu setkáváme se stále prudšími výkyvy počasí. Nedávné povodně, vichřice a nebo teplé zimy jsou toho jasným příkladem.

Tyto klimatické změny pochopitelně ovlivňují vegetační období rostlin. Odráží se to v době nástupu i v intenzitě tvorby pylu. Okamžité povětrnostní podmínky a znečištění ovzduší mají vliv na koncentraci a složení pylových zrn v ovzduší.

Všechny tyto faktory ovlivňují průběh jednotlivých pylových sezon alergiků, takže lze říct, že každá sezona je více či méně odlišná.

Pylová alergie je méně častá v dětství, do pěti let věku, pak ale až do mladé dospělosti její výskyt přibývá, rozšiřuje se i spektrum alergenů, na které pacient reaguje. Ve stáří se projevy mohou opět zklidňovat.

K počátečním projevům senné rýmy se mohou postupně během života přidat i projevy alergického astmatu.

Je samozřejmě nejlepší snažit se ovlivnit všechna alergická onemocnění prevencí a léčbou tak, aby se jejich průběh nezhoršoval. Je to však běh na dlouhou trať, a ne vždy zcela úspěšný. Pokud bychom ale onemocnění zanedbávali, vystavujeme se riziku postupného zhoršování a rozšiřování alergických reakcí na další alergeny.

Zdroj: Pylová služba ČIPA