Své argumenty můžete přijít říct například vládnímu zmocněnci pro komunikaci o radaru Tomáši Klvaňovi, (vládní koordinátor pro komunikaci programu protiraketové obrany); MUDr. Peteru Bednarčíkovi CSc., (fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové;) generálu Jiřímu Šedivému (bývalý náčelník generálního štábu AČR).

Hradecký deník pro své čtenáře totiž uspořádal veřejnou diskuzi v malém sále hradeckého Adalbertina. Začíná v pondělí 19. listopadu všest hodin večer.

Přestože súmyslem vlády umístit vČeské republice radar lidé nesouhlasí, Topolánkův kabinet chce občany o prospěšnosti radaru přesvědčit. Její zmocněnec Tomáš Klvaňa začal kampaň Proti raketám a věří, že se mu podaří předložit dostatek informací tak, aby lidé stavbu podpořili. „Budeme objektivně informovat o faktech kolem radaru,“ říká Klvaňa. Jeho odpůrci ale namítají, že kabinet již dnes lidem lže a hodlá v tom pokračovat.

„Nemyslí to vážně,“ odmítá jeho snahu Jan Tamáš z iniciativy Ne základnám. Řada osobností se proto obrací na vedení státu s prosbou, aby nechala lidi rozhodnout v referendu.

„Domnívám, že je na čase, aby tak malý národ přestal spoléhat na pomoc mocných a opíral se o vlastní rozum a zkušenosti,“ vzkazuje například režisér Jan Kačer, který je pro uspořádání referenda o radaru. A doplňuje ho sociolog Jan Keller. „Pokud dojde k válce, budou tu umírat lidé. Proto by měli pravě oni rozhodnout,“ zdůraznil Keller.

Naopak předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová souhlasí sargumenty vlády. „O obraně vlasti se nehlasuje,“ tvrdí Kavalírová.

Příznivci výstavby radaru se domnívají, že jsou Češi Američanům dlužní za pomoc, kterou nám poskytli v obou světových válkách. „Je to jenom malá splátka na nejméně dva velké dluhy,” říká herec Michal Pavlata.

Filozof Erazim Kohák, který žil čtyřicet let ve Spojených státech, odmítá, že by byl protest proti radaru zaměřen proti USA. „Drtivá většina Američanů koncepci Bushovy vlády nechce. Být proti radaru neznamená být proti USA,“ míní Kohák.

Nejasné jsou doteď i zdravotní dopady radarové základny. Objevují se námitky, že radar může poškodit lidské zdraví. „Pokud by byl radar plně osazen, pak by se zpětinásobil jeho výkon,“ vysvětluje jaderná fyzička Tereza Tušarová a dodává, že by se tak rozšířil okruh kolem radaru, kde by hrozilo překročení hygienických norem. Podle Andreje Čírtka z ministerstva obrany nebude pětinásobné osazení radaru technicky možné. Další kritici varují, že podobný radar v Ázerbájdžánu způsobuje několikanásobný nárůst rakoviny a poruch růstu. Podle hlavního hygienika Michaela Víta však měření u radaru na Marshallových ostrovech nic takového nepotvrdila.