Z vypouštěcí klece umístěné na telekomunikační věži u budovy ředitelství státních lesů měli původně vylétnout tři rarozi. Jeden z nich však svůj první let po dálkovém otevření dvířek klece nezvládl a po nárazu do budovy skončil na zemi. Zvolánek jej ihned odchytil a umístil zpět do klece, odkud bude mít pták zakrátko druhý pokus letu. Pokud by se ukázalo, že je zraněný, podstoupil by léčbu.

Tři téměř dvouměsíční rarohy lesníci koupili od chovatele dravců. Na deset dní je pak umístili do klece na věži. "Ke kleci jim dál budeme dávat krmení. Čekáme, že asi po měsíci, až se naučí pořádně létat a lovit, od nás odletí třeba až stovky kilometrů daleko," řekl Zvolánek. Pohyb vypuštěných rarohů budou lesníci pomocí vysílačky dál sledovat.

Populace rarohů velkých a jejich příbuzných sokolů stěhovavých byla v minulém století decimována používáním jedovatého přípravku DDT v zemědělství. "Počty sokolů stěhovavých se, na rozdíl od rarohů, postupně daří zvyšovat. Populace rarohů stagnuje," řekl Zvolánek.

V přírodě se podle něj dožije dvou let jen asi 20 procent volně narozených mláďat rarohů a sokolů. Zahynou například na sloupech elektrického vedení a ztráty vznikají i tím, že po opuštění hnízda skončí na zemi, kde je zahubí liška nebo kuna. "V našem případě můžeme nezkušenému dravci pomoci," řekl Zvolánek. V přírodě rarozi loví jiné ptáky, například holuby, sojky, straky, a velký raroh si troufne i na zajíce. Při útoku dokáže raroh vyvinout rychlost až 300 kilometrů v hodině.

S vypouštěním uměle odchovaných dravců začaly Lesy ČR v polovině 90. let v rámci programu na záchranu ohrožených dravců. Celkové náklady spojené s dnešním vypuštěním a následným sledováním rarohů se pohybují v řádech desítek tisíc korun. Celkem Lesy ČR letos dávají na různé projekty ochrany přírody přibližně 20 milionů korun.

Zdeněk Rychtera