O minulém víkendu dostali zájemci příležitost se po celé naší zemi podívat za tajné brány hradů, zámků a historických sídel, a to i těch, které zůstávají po zbytek roku našim očím utajené. Stalo se tak v rámci Mezinárodního dne památek a historických sídel, který byl stanoven na sobotní datum 18. duben.

Svou bránu do historie tak otevřely návštěvníkům i půvabné Ratibořice. Ty jsou však nejen krásným památníčkem spisovatelky Boženy Němcové a jejího díla Babička. Zůstávají i smutným památníkem na dobu porevolučních restitucí, a to v podobě totálně zdevastovaného areálu, kdysi překrásného Panského dvora. Ten byl o uplynulém víkendu veřejnosti mimořádně zpřístupněn.

Areál samotný je v tak havarijním stavu, že průvodce Ivan Češka upozorňoval návštěvníky na nutnost dbát zvýšených nároků na bezpečnost. Prohlížet si zruinovanou památku bylo tedy možné pouze ze dvora.

Historie Panského dvora se začíná odvíjet zhruba od roku 1811, kdy byl tento dvůr vystavěn jako náhrada za starší hospodářský dvůr, který stál na místě dnešního zámeckého parku. Starý dvůr musel ustoupit přání vévodkyně Zaháňské, která si přála založit anglický park. Od té doby sloužil Panský dvůr klasickým hospodářským účelům a to až do přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.

Po roce 1945 došlo ke konfiskaci majetku rodiny Schaumburg-Lippe a areál se stal součást státních statků, později, v sedmdesátých letech spadal pod JZD. V té době Panský dvůr začíná sloužit převážně ke skladových účelům a už v tenkrát dochází k určité devastaci jeho objektů. Smrtelná rána jim je pak zasazena nešťastnou privatizací.

„Privatizační záměr byl sice dobrý – vytvoření areálu věnovaného agroturistice – avšak jeho realizace se nepodařila. Vlastnická práva na objekt se pak přesunula na firmu Podzámčí, která neprováděla žádnou údržbu, ani tu základní a Panský dvůr se tak dostal do žalostného stavu, v jakém se nachází dnes,“ objasňuje smutný osud Panského dvora Ivan Češka, kastelán a vedoucí správy objektů Státního zámku Ratibořice.

Prohlédnout zchátralá stavení si sem v sobotu přišli i pamětníci. Někteří z nich dokonce připojili osobní vzpomínku na dobu, kdy sami obývali některé z budov Panského dvora. Zavzpomínali i na požár skladu ovoce a ovčína, o kterém se spekulovalo, že byl pojistným podvodem.

Na této, kdysi také krásné, části ratibořického areálu zahlodal tedy nejen zub času. Většina budov je takzvaně zakonzervována, jsou pod střechou, takže budovy podle expertů ještě chvíli vydrží, byť jsou v takovémto stavu. Otázkou je, co bude s chátrající památkou dál?

„V současnosti je Panský dvůr v majetku státu a spravuje ho Národní památkový ústav. Stal se součástí národní kulturní památky. Výhledově bychom rádi využili ten areál ve prospěch veřejnosti. Jednou z možností je muzejní expozice věnovaná zemědělství 19. století. Mohla by tu být velká expozice k válce 1866, protože jde o velkou evropskou událost, která se odehrávala právě tady v okolí,“ vyjmenovává možnosti využití Panského dvora Češka.

V budově tzv. „Kavaliershausu“ by pak mohlo vzniknout ubytování hotelového typu a také restaurace pro návštěvnickou veřejnost, která sem do Ratibořic přichází.

Financování těchto záměrů není však ani dnes zcela jasné. „Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby se podařilo dát dohromady nějaký projekt a požádat o peníze z Evropské unie. Potom by byla šance, že by se během krátké doby dalo zrealizovat vše najednou. Snad se nám to podaří stihnout do roku 2013, dokdy k nám peníze z Evropy ještě potečou,“ doufá Ivan Češka, a dodává, že Panský dvůr v Ratibořicích je v současné době zařazen mezi priority Národního památkového ústavu.

KLÁRA NĚMEČKOVÁ