Lodní šroub patří k nejdůležitějším vynálezům technické historie. V dnešní době je naprosto nepostradatelný pro lodní dopravu na řekách a mořích po celém světě. Za jeho vznik je lidstvo „vděčno“ Východočechovi Josefu Resslovi. Včera uplynulo 154 let od jeho smrti.

Životní příběh tohoto chrudimského rodáka připomíná křivolakou a hodně trnitou cestu. Za pozornost stojí především zmínka, že ve své době Ressel žil prakticky bez povšimnutí, ale dnes si ho přivlastňují nejen Češi, ale i Němci, Rakušané a Slovinci. Ale hezky po pořádku.

Tělesná slabost překazila kariéru dělostřelce

Josef Ressel se narodil 29. června 1793 do smíšené česko-německé rodiny v Chrudimi. Tamtéž chodil i do školy.

V roce 1806 východní Čechy opustil a odešel do hornorakouského Lince, kde vystudoval gymnázium.

O tři roky později byl Ressel přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích, jenomže z vojenské kariéry pro jeho tělesnou slabost sešlo.

Poté měl studovat medicínu, ale nakonec získal stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Po jejím absolvování začal pracovat jako lesník rakouské monarchie na území dnešního Chorvatska a Slovinska. Zde byl blízko k moři, a to se ukázalo pro jeho pozdější činnost jako klíčové.

Místo vavřínů přišlo jenom zapomnění

Právě ve Slovinsku Ressel dostal nápad zkonstruovat lodní šroub. Do té doby byly všechny lodi poháněny kolesy, která byla připevněna na bocích lodí, a tudíž nebyla příliš výkonná.

První pokusy s lodním šroubem Ressel prováděl od roku 1821 na řece Krka. O osm let později, dne 4. srpna 1829, přišel ten nejdůležitější pokus. V tehdy rovněž k Rakousku patřícímu terstském přístavu před zraky stovek diváků i oficiálních hostů Josef Ressel poprvé vyzkoušel plavbu první lodě Civetta poháněné lodním šroubem.

Velký den D se však změnil doslova v noční můru.

Během testu na lodi prasklo měděné parní potrubí. Přestože tato závada vůbec nesouvisela s lodním šroubem, vynálezce měl po nadějích. Policie mu totiž další pokusy zakázala, a Ressel tak pro svůj vynález nezískal žádné významné oficiální uznání.
Patent na lodní šroub (s nímž experimentovalo už od samotného začátku 19. století hned několik vynálezců na základě prototypu takzvaného Archimedova šroubu), proto získal v roce 1832 Francouz Louis Frédéric Suavage a o devět let později Angličan Francis Pettit Smith. K zadostiučinění a nápravě došlo až devět let po Resslově smrti: vynález mu v roce 1866 oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.

Další vynálezy geniálního Chrudimáka

Lodní šroub však není jediný vynález spojený s Resslovým jménem. Kromě něj vynalezl ještě například šroubový lis pro výrobu vína a oleje, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin nebo populární buzolu.

Josef Ressel se za svůj život dvakrát oženil. Poprvé to bylo v říjnu 1821 s osmnáctiletou Jakobinou von Orebich, s níž měl tři děti. Ta však o pět let později zemřela a Ressel se znovu oženil. Jeho druhou ženou se stala Terezie Kasteličková, se kterou zplodil hned sedm dětí.

V roce 1857 podnikl Ressel služební cestu do Lublaně. Tehdy však v dané oblasti řádila malárie, která se mu nakonec stala i osudnou: 8. října 1857 na její následky umírá.

V Lublani je slavný český vynálezce i pochován.

Jiří Štefek - autor je politolog a publicista