Řeč je o připravované reformě ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, známé jako řízená péče.

„Podobný systém funguje například ve Spojených státech a už tady měl sto let být,“ míní ředitel rychnovské nemocnice Otto Štěpán.

„Jak si to Julínek představuje, tak to nefunguje nikde. Ani v USA,“ namítá známý rebel, šéf vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml.

Lidé by po reformě se svými problémy uspěli už jen u svého praktického lékaře. Stejně tak s dalším vyšetřením u specialisty by mohli počítat jen s jeho svolením. Sám praktik by měl od pojišťovny závazný seznam zařízení, kam pacienta poslat. A s léky by tomu bylo podobně: pacient by dostal jen takové, jaké pojišťovna dovolí.

Pacient by v případě své „věrnosti“ dostával provize, poukázky na nadstandardní péči. Celý systém by zajišťovaly soukromé firmy, které zisk rozdělí mezi lékaře a pojišťovny.

Úspory by vznikly z automatizace procesu péče. Odpadla by současná praxe, kdy pacient chodí s bolavou nohou od jednoho doktora k druhému.

„Takový systém může fungovat jen okrajově, na úrovni praktiků. Ale třeba v onkologii mi pojišťovna nemůže nařizovat, jak mám léčit. Celé to je jen o tahání dalších peněz z kapes pacientů,“ tvrdí Dryml.

„Ale vůbec ne. Bude to o osobních lékařích, kteří znají celou pacientovu anamnézu. Zbytečné jsou i obavy, že pacient nebude mít možnost lékaře změnit nebo se dožadovat nápravy,“ namítá Štěpán.

„Znám podobný systém z Dánska. Většina lidí tam měla standardní pojištění, podle kterého museli jít nejdříve ke svému obvodnímu lékaři, a ten je posílal ke specialistům, nebo je vyšetřil sám. Řízená péče je možná pro lidi méně pohodlná, ale určitě levnější,“ dodal ředitel královéhradecké „fakultky“ Leoš Heger.