Jeden z nejčerstvějších případů se šťastným koncem se stal na konci listopadu, kdy rychnovští policisté pátrali po sedmatřicetileté mentálně postižené ženě z Kvasin. Tu nakonec po několika hodinách našli v jiném okrese. Její jméno si tak mohli policisté připsat do velmi bohaté kolonky letos vyřešených případů pátrání. „Letos se u nás pohřešovalo od ledna do konce září 97 osob, z nichž 96 se našlo,“ informoval vrchní inspektor Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje Jiří Jelen.

V kolonce letos vyhlášených a nedořešených pátrání zatím zůstává Roman Paschenko. Jeho poslední kontakt s rodinou byl, když manželce na Ukrajinu poslal SMS s přáním pěkného MDŽ. „Čtyřicetiletý muž z Ukrajiny je v pátrání od poloviny května. Pohřešování nahlásila jeho neteř, která uvedla, že strýc měl pracovat na Brněnsku jako zedník a již od ledna o něm nemá žádné zprávy a žádné zprávy nemá ani jeho manželka, která zůstala na Ukrajině. Poslední kontakt s jeho rodinou byl přes SMS, kterou poslal manželce na Ukrajinu k MDŽ a od té doby má telefon vypnutý,“ dodala k případu policejní mluvčí.

Krajští policisté sice letos hledali „jen“ 97 osob, ale podmětů měli více. „Od ledna do začátku září zaznamenali operační důstojníci 730 oznámení o pohřešování osob. Tedy i takových oznámení, kdy lidé vyjadřují své obavy nad osudy svých blízkých,“ uvedla policejní mluvčí Magdaléna Vlčková s tím, že i tato oznámení policie eviduje a zabývá se jimi, přestože se často podaří v krátké době pohřešované či ztracené osoby najít či jinak vypátrat. „Velice často jsou příčinou pohřešování osob partnerské neshody, kdy jeden z partnerů odchází neznámo kam a nedává o sobě žádné zprávy, není nijak kontaktní. Často se rovněž ztrácejí i houbaři, což se děje zejména v sezóně, jedná se většinou o lidi, kteří u sebe nemají mobilní telefony, léky ani pití. Mohou být i jinak zdravotně hendikepováni,“ doplnil Jiří Jelen. 

V policejních statistikách se ale najdou také velmi „vousatá“ akta, kterým čas vzal ze statistik jak jména, tak i popis. Důvodem je fakt, že se po nich pátrá více jak dvacet let.

„Pakliže jsou osoby pohřešovány více jak dvacet let, tak je v souladu s platnou legislativou policie převádí do takzvané „neživé evidence“ a aktivní pátrání se ukončuje,“ uvedl Jiří Jelen. Do této evidence patří například případ Jiřího Beneše z Náchodska, který zmizel v listopadu 1992 cestou vlakem do Prahy.

O pár měsíců později, v březnu roku 1993, odešel z domova, tehdy třiačtyřicetiletý Václav Hofman. Ztratil se u přehrady Rozkoš. Ani jeho se dosud vypátrat nepodařilo. Bez úspěchu se také pátrá po Miroslavu Polákovi, jenž se ztratil před pětadvaceti lety při plavbě na lodi. V Itálii se se svým kamionem nalodil na trajekt, ale už z něj nevystoupil. Na lodi po něm zůstal jen jeho „tirák.“

K mladším, a zatím stále neobjasněným“ případům pak patří pátrání po Leoši Tejneckém. Ten je pohřešován od dubna 2002, kdy jako pacient odešel z léčebného zařízení v Havlíčkově Brodě a od té doby o sobě nepodal žádnou zprávu.
Jedenáct let je pak v pátrání Jana Spalová. Ta byla v září roku 2007 se svým manželem na dovolené v rekreačním středisku Zděřina u Policie nad Metují. Na procházce se údajně nepohodla s manželem, odešla neznámo kam a už se neozvala.

Pátrání po pohřešovaných bývá zdlouhavé a namáhavé, mezi stovkami případů se však najdou i úsměvné.
Mladíci se našli v policejní cele

Někdy totiž policisté pátrají po lidech, kteří pohřešovaní nejsou. Například před lety, kdy se trojice mladíků vydala na výlet do Belgie a Německa. Ve stanovený termín se domů nevrátili a rodiny po nich nechaly vyhlásit pátrání. „Nestačily jim peníze, a tak se rozhodli opatřit si je nekalým způsobem. Po několika dnech je policisté vypátrali ve vazební věznici v Německu,“ připomněl kuriózní případ vrchní inspektor Jiří Jelen.

Po pohřešovaných policisté začínají pátrat ihned po oznámení. To mohou podat příbuzní, známí či spolupracovníci. Po nezbytné administrativě je vyhlášeno celostátní pátrání. „Prověřujeme místa, kde se pohřešovaní naposledy vyskytovali či byli viděni, dále se ptáme známých, příbuzných na místo, kde by se mohli vyskytovat. Jde o práci kriminalistů, kteří prověřují nemocniční či jiná zařízení, kde by se mohli pohřešovaní vyskytovat,“ popsal mechanismus pátrání Jiří Jelen s tím, že spolupráce se dále přesouvá až na mezinárodní úroveň, a to prostřednictvím odboru pro mezinárodní policejní spolupráci Policejního prezidia ČR. „Velice dobré zkušenosti máme se zveřejňováním na sociálních sítích a také nám v mnoha případech pomohla média. Obecně lze říci, že největší šance na vypátrání pohřešované osoby je v prvních čtrnácti dnech od posledního kontaktu,“ dodal Jiří Jelen.

Často se do pátracích akcí zapojuje rovněž tým STOPA, který je složen z policistů Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje a v České republice je unikátní. Pátrá totiž za tmy, v mlze, v jakémkoliv terénu řídí pátrání pomocí satelitů a vojenských 3D map s přesností na centimetry. STOPA jezdí pomáhat i do ostatních krajů. Jsou v něm specialisté na orientaci v terénu, řízení pátracích akcí i sběr informací. Připraveni kdykoliv vyrazit. Policisté pátrající v terénu jsou sledováni online ze speciálního vozidla, a když se začnou odchylovat, tak velitelé tuto skutečnost vidí a mohou pružně zareagovat a policistu navést do nepropátraných oblastí.

V závažných případech, u malých dětí, osob bezprostředně ohrožených na životě, někdy rozhodují i minuty. Nezřídka se stává, že někoho pohřešují, lidé oznámí se zpožděním několika dnů, týdnů, ale i roků. „I v těchto případech však policie po pohřešovaných osobách pátrá,“ řekl Jelen. Policisté nejprve prověřují informace získané od oznamovatele. Poté pátrají v zaměstnání, mezi kamarády, spolužáky.

V Královéhradeckém kraji je celkem pohřešováno 13 osob. Něktéré jsou v databázi již několik let.