Sedmitisícové město tak překročilo republikový průměr, který se pohybuje mezi dvěma až třemi procenty. „Většina Romů nemá zaměstnání, je závislá na sociálních dávkách a často také neplatí nájemné,“ říká bydžovský starosta Pavel Louda.

Problémy byly i ve Smiřicích. Někteří Romové odmítali platit za služby, například za vodu. „Domy, kde žijí, byly už několikrát kvůli neplatičům odpojeny od vody,“ řekl starosta Smiřic Luboš Tuzar.

Velká skupina Romů, podle odhadů odborníků až tři tisíce, žije v Hradci. K romské národnosti se jich ale při sčítání v roce 2001 přihlásilo pouze 76. Podle vedení radnice město nemá s Romy potíže. „Nepatří mezi prioritní problémy v sociální oblasti. Věnujeme se prevenci, zejména u dětí. Potřebují větší vzdělanost,“ řekl Marek Šimůnek z radnice.

Nejpočetnější skupiny bydlí v Okružní, Honkově a Pražské ulici. Kromě komunitních center, která vybudovalo město, Romům pomáhají i dva terénní pracovníci. „Navíc podporujeme občanská sdružení, která se zabývají také integrací menšin do společnosti. Vloni jim město rozdělilo 2,8 milionu,“ dodal.

Romové příliš „nezlobí“ ani v Třebechovicích pod Orebem. „Občas někteří neplatí nájem, ale není to tragédie. Část Romů pracuje pro město,“ řekl starosta Jiří Němec.