Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rázná řešení v Bydžově musí zajistit policie

Nový Bydžov – /PONDĚLNÍ TÉMA ČTENÁŘŮ/ Právě v pondělí dorazí do města bývalá primátorka Chomutova a poslankyně Ivana Řápková i Martin Šimáček, ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování, aby se starostou Pavlem Loudou probrali vypjaté vztahy mezi místními obyvateli.

13.12.2010
SDÍLEJ:

Páteční odpoledne v prázdných bydžovských hernách. Provozovatelé sice radost nemají, ale situace svědčí o účiném opatření radnice.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

V poslední době rostlo v Novém Bydžově násilí, útoky, přepadení, krádeže. Pak následoval šok. Před měsícem znásilnil romský občan jedenadvacetiletou dívku, když šla od autobusu. Přímo v centru, kousek od náměstí, v sousedství kostela.

„Poslední kapka nenávisti občanů k Cikánům přetekla,“ uvedla tehdy bydžovská radnice ve svém prohlášení. „Rodina trpí, hlavní aktér je ve vazbě, ti, kteří přihlíželi, na svobodě. Občané iniciovali petici směřovanou k představitelům města, která žádá o radikální řešení cikánské problematiky ve městě,“ praví v dokumentu starosta Pavel Louda.

Nový Bydžov sáhl k represím: posílil hlídky ve městě, strážníky vybavil automobilem, opakuje razie po hernách a barech se zaměřením na lidi, kteří tam utrácejí své dávky hmotné nouze. Tvrdé kroky a ostrá prohlášení radnice rozhořčila vládní Agenturu pro sociální začleňování.

Její ředitel Šimáček tvrdí, že ve starostovi Nového Bydžova „bouchly saze“ a „přilévá olej do ohně“, čímž zhoršuje soudržnost ve městě. Martin Šimáček ale současně připouští: „Aktuální rázná řešení musí zajistit především policie a orgány činné v trestním řízení.“ Starostovi Loudovi jde nyní především o uklidnění atmosféry.

JAN KORBEL

OPATŘENÍ BYDŽOVSKÉ RADNICE:

1. Zvýšení počtu strážníků o dva v roce 2011 tak, aby byly posíleny hlídky.
2. Předání auta městské policii, aby stihla dozorovat více míst ve městě.
3. Zahájení jednání se Svazem měst a obcí ve věci zákonného tlaku na zastavení toku peněz plynoucích do takzvané romské integrace.
4. Uskutečňování razií po hernách a barech. Komukoliv z lidí na dávkách hmotné nouze, přistižených u automatů, má být dávka neprodleně odňata
navzdory očekávaným soudním procesům v této věci.
5. Více kontrol a zlepšení spolupráce s Policií České republiky, usilování o získání mobilního kamerového systému.

„Největším problémem je nuda,“ míní uznávaný „gadžo“ z České Třebové

Nový Bydžov/Česká Třebová - Série přepadení, znásilnění jedenadvacetileté dívky, krádeže či sociální dávky končící v automatech místních heren. Pětiprocentní romská menšina je v Novém Bydžově zdrojem permanentního neklidu a občané požadují efektivní řešení. Existuje vůbec?
Inspiraci by vedení města mohlo paradoxně najít v nedalekém Pardubickém kraji, konkrétně na českotřebovském sídlišti Borek.

Zde totiž sídlí nejpočetnější romská komunita široko daleko. A především díky Liboru Peškovi, dnes už bývalému pracovníkovi zdejší pobočky Naděje, zde problémy podobné těm v Novém Bydžově neznají. „V roce 1997 vyvstala konkrétní potřeba péče o nově otvíraný dům pro sociálně potřebné občany v majetku města, které nevědělo, co s ním koncepčně do budoucna.

Byl to takový sud střelného prachu,“ vzpomíná na nelehké začátky a dále popisuje úspěšný českotřebovský recept „jak na Romy“: „Přišli jsme s novým modelem terénní sociální práce v týmovém duchu, vystupovali jsme jako prostředníci mezi lidmi a úřady. Začali jsme pracovat nikoliv z pozice autority, ale vztahu.“

Působí to příliš jednoduše? V tomto případě je zřejmě v jednoduchosti síla a své o tom vědí už v Ostravě, Plzni, Liberci, Vsetíně a dalších městech, která se novým modelem inspirovala. V Borku učinili další výrazný krok kupředu letos v říjnu, kdy za pomoci vedení města otevřeli nízkoprahové centrum pro děti a mládež. „A to je významný počin pro komunitu a klíčová věc. Probíhají tam pravidelné aktivity, podařilo se nám vybudovat koncepční práci na dobrovolnické bázi.

Díky nízkoprahu došlo k nastartování důležité preventivní práce mezi dětmi, mládeží i dospělými, hlavně v oblasti vzdělávání a volnočasových aktivit,“ míní Libor Pešek, jenž u Naděje ovšem již nepůsobí. Po třinácti letech vyměnil práci s romskou komunitou za poradenství.

„Jedním z důvodů je určitá únava a vyčerpanost, teď si potřebuju hlavně odpočinout,“ přiznává a náročnost předchozího povolání hned dokládá více než výmluvnou skutečností: „V Borku jsem působil přes třináct let, moje nástupkyně podala výpověď po necelých dvanácti hodinách.“ Situaci v Novém Bydžově Libor Pešek bedlivě sleduje a obavy místních z rostoucí kriminality a situace ve městě jsou podle něj na místě.

„Myslím, že to klidně může dojít až na krev… ono už na to došlo,“ připouští závažnost situace. Koncepční práci musí podle něj v takovém případě předcházet razantní kroky. Bez nich není šance na změnu. „Jestliže někdo má tu drzost přepadnout jedenadvacetiletou dívku a znásilnit ji, nepomůže nic jiného než silná represivní opatření. Teprve v okamžiku, kdy bude situace pod kontrolou, musí nastoupit prevence, osvěta a silný tlak z mnoha stran na konkrétní jednotlivce, kteří jednají protiprávně,“ domnívá se Libor Pešek.

Uznávaný českotřebovský „gadžo“, který za největší problém v romských komunitách považuje paradoxně nudu, vznáší na závěr sérii závažných otázek: „Proč se najednou do Nového Bydžova začalo stěhovat tolik dalších Romů? Je preventivní práce v dotyčné lokalitě opravdu soustavná? Co dělá místní odbor sociálních věcí? Podaly pomocnou ruku republikové organizace zabývající se problematikou menšin?“

JAN POKORNÝ

Neměníme věci mávnutím kouzelného proutku ani prásknutím biče

Na otázky Deníku odpovídá Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách – Úřadu vlády České republiky

Rozhovor před pondělní debatou v Novém Bydžově

Ve starostovi Loudovi podle vás „bouchly saze“. Ovlivnilo situaci v Novém Bydžově, že se vloni nedostal do programu agentury?
Svým způsobem ano. Pokud by se Nový Bydžov dostal do programu agentury, měli bychom za sebou sedmý měsíc práce. Stejně jako v ostatních městech, která s agenturou začala spolupracovat, by se zde pravidelně scházeli zástupci města, úřadu práce, škol, policie a vzájemně se informovali o situaci obyvatel žijících v sociálním vyloučení a společně hledali prostředky, jak jejich situaci zlepšit. Toto zpoždění nám teď k co nejrychlejší nápravě situace v Bydžově bude logicky chybět.

Přiznáváte městu slušnou preventivní práci v podobě nízkoprahového zařízení i aktivních terénních pracovníků. Proč nemají úspěch?

Nemůžu říci, jakou kvalitu mají tyto poskytované služby, protože situaci v Novém Bydžově podrobně neznám. Jedu se s ní osobně seznámit. Nemůžeme říci, že by tyto programy nefungovaly. V Novém Bydžově žije řada rodin, které jsou v sociálním začleňování úspěšné. Otázkou je, proč i přes tyto služby zůstává ve městě část rodin, která se uchyluje ke krádežím a násilným přepadením. Může to být proto, že kapacity služeb jsou nedostatečné a je třeba je navýšit, nebo proto, že tyto služby nejsou prováděny správně. Možná je třeba je kombinovat s dalšími službami, jako je dluhové poradenství, pracovní poradenství, intenzivnější práci s lidmi, kteří propadli hazardu, tak aby se těmto lidem vyplatilo změnit své životní strategie.

Na svém blogu do jednoho odstavce řadíte Nový Bydžov, Chánov i Toužim. Mají srovnatelné problémy?

Chánov a Toužim jsem uváděl jako místa, kde se sociální začleňování do velké míry daří. V Novém Bydžově se to nyní z různých důvodů neděje, dochází spíše k eskalaci problémů a napětí mezi romskou a neromskou částí obyvatelstva. Nepřispívají ani starostovy rázné výroky o nutnosti tvrdého postupu proti všem.Takové v Chánově ani Toužimi dlouho nezazněly, takže mezi těmi městy je docela dost rozdílů.

Kam a jak lze Nový Bydžov za tři roky případné spolupráce dovést? S čím dnes přijíždíte?

Opravdu musím zdůraznit, že naše práce v sociálně vyloučených lokalitách je především dlouhodobá, neumíme je měnit ihned mávnutím kouzelného proutku nebo prásknutím biče. Okamžité řešení konfliktní situace a porušování zákonů musí řešit policie, případně orgány činné v trestném řízení.

Náš standardní program spolupráce s městem trvá tři roky. Během nich je ve městě ustavena skupina se zástupci všech oblastí, kterých se týkají problémy lidí ze sociálního vyloučení - bydlení, zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnost. Tyto skupiny zanalyzují současný stav, navrhnou postup, jak nejproblematičtější problémy řešit. K řešení pomáhají projekty podávané do evropských dotačních programů, s jejichž žádostmi partnerům pomáháme, aby měly co největší šanci na úspěch.

Na konci spolupráce stojí město, kde mají jednotlivé subjekty jasně rozdělena svá pole působnosti, realizují desítky projektů, které prostřednictvím řádově desítek milionů korun pomáhají lidem ze sociálně vyloučených lokalit získávat zaměstnání, například v sociálních firmách. Další napomáhají tomu, aby se jejich děti udržely v běžných základních školách, další tomu, aby se sami podíleli na renovaci svého bydlení, aby si dokázali poradit s dluhy.

JAN KORBEL

Autor: Jan Korbel

13.12.2010
SDÍLEJ:
Milan Černý.

„Rozhodla naše nekvalita," přiznal kapitán

Ilustrační foto

Krátce z Hradce: O voličské průkazy je letos velký zájem

Střelec ohrozil maminku s kočárkem

Hradec Králové - Střelbou z airsoftové pistole ohrožoval lidi na ulici. V nebezpečí se ocitla i žena s dítětem. Policie střelce prověřuje i kvůli nedovolenému ozbrojování.

Rybár: „Snad začíná nová série"

Hradec Králové /ROZHOVOR/ - Dostal gól čtyři minuty před koncem duelu s Libercem. Tyler Redenbach, bývalý Pardubák v dresu Bílých Tygrů, zakončil únik precizně. Dalo se s tím něco dělat? „Dalo se to chytit,“ usmál se po zápase Patrik Rybár.

Obraz Klanění tří králů patří Smiřicím, rozhodl soud

Hradec Králové - Ve sporu města Smiřice a farnosti Holohlavy o vlastnictví barokního oltářního obrazu Klanění tří králů dal Okresní soud v Hradci Králové zapravdu Smiřicím.

Rybárovi rekord utekl, ale Hradci ne

Hradec Králové - Patriku Rybárovi, opoře v masce, rekord v délce neprůstřelnosti unikl, ale hokejový Hradec ho (především) jeho zásluhou má.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení