close
info
Zdroj: Deník/Jiří Fremuth
zoom_in
Ivo Gajdošík, vedoucí oddělení realizace Cross Zlín.
Hodně řidičů si stěžuje, že už nejezdí v zelených vlnách, na které byli zvyklí.
Dříve fungovala zelená vlna na pevných časových plánech. To znamená, že lidé byli zvyklí, že například byla 40 vteřin zelená v hlavním směru, 20 ve vedlejším, když to zjednodušíme. Dneska je ten systém mnohem víc dynamický, to znamená, že reaguje na aktuální hustotu dopravy.
Buďte konkrétnější, jak tedy systém hradeckou dopravu řídí?
Křižovatky jsou osazené systémem, který detekuje aktuální výzvu vzhledem ke konkrétní křižovatce. Na základě toho upravuje délku zelených z jednotlivých směrů nejenom v rámci jedné křižovatky, ale v rámci celého koordinovaného tahu. To znamená, že se může stát, pokud nějaká vozidla jedou pomaleji než zbytek a nedrží se v té řekněme hlavní formaci, může se stát, že jim je zelená na následující křižovatce odejmuta, protože na vedlejších čeká chumel dalších vozidel. To znamená, že je tam větší požadavek na přepravní kapacitu a z toho důvodu jsou například ta vozidla v hlavním směru zastavena.
play_fill
Systém se tedy snaží vytvořit zelenou vlnu, ale může to narušit prostě to, že někdo jede příliš rychle, nebo naopak pomalu?
Přesně tak, když jedete moc pomalu a odjede vám ta kolona, tak pro tu křižovatku už není efektivní držet zelenou řekněme pro pár jednotlivců. Systém preferuje, aby propustil víc vozidel. Snažíme se tedy využívat maximální kapacitu propustnosti křižovatky.
„Narážíme například na kapacitní problém kruhového objezdu Koruna u Auparku. Pokud ten nestíhá a auta nemají kam odjíždět, pak se ucpává i Gočárova třída od vily Aničky.“
Stejný případ je, i když někdo pojede moc rychle?
Ano, pokud přijde řidič na příští křižovatku moc brzy, bude tam v podstatě osamocen. Časy jízdy mezi jednotlivými křižovatkami jsou spočítané dopravními inženýry i podle maximální povolené rychlosti.
Hodně lidí IDS kritizuje, dokážete je přesvědčit daty, že systém zlepšil dopravu v Hradci Králové?
Ty stížnosti vždy byly a budou. Nicméně je potřeba se na to podívat opravdu komplexně. Není to jen o jednom konkrétním řidiči, ale snažíme se zpříjemnit průjezd Hradcem všem řidičům a všem ostatním účastníkům provozu. Na tom systému se podíleli nejen odborníci z města, ale i z dopravní fakulty Českého vysokého učení technického nebo dopravní inženýři Policie České republiky. Za mě se průjezd městem výrazně zlepšil.
Zůstala přesto nějaká krizová místa, kde systém „nestíhá“?
Je to třeba křižovatka Mileta a okružní křižovatka u vysokoškolských kolejí na Moravském Předměstí. Tam narážíme na kapacitní limity dané samotnými křižovatkami. Pak je to u vily Aničky, kde se sjíždějí velice výrazné dopravní směry. Tam potom narážíme i na kapacitní problém kruhového objezdu Koruna u Auparku. Pokud ten nestíhá a auta nemají kam odjíždět, pak se ucpává i Gočárova třída od vily Aničky.
Máte zkušenosti i z jiných měst?
Samozřejmě, máme v oboru bezmála třicet let zkušeností. Upravovali jsme převážnou část křižovatek v Brně, Ostravě, v domovském Zlíně, v Jihlavě, Třebíči a tak dále. V zahraničí jsme pak největší instalaci dělali ve třetím největším městě Turecka v Izmiru, kde to bylo kolem 500 křižovatek. Tam jsme si hodně osahali, jak pracovat s maximální kapacitou křižovatek. Hradec byl ale jedinečný komplexností obměny křižovatek.
IDS – systém, který řídí Hradec
Výměna 34 křižovatek a čtyř přechodů stála město 331 milionů korun. Z toho 158 milionů zaplatily evropské dotace. Dopravu analyzuje celkem 139 radarů. Součástí Inteligentního dopravního systému je i penalizační modul, radary měří rychlost na osmi místech města a na dvou křižovatkách pak hlídají kamery jízdu na červenou. Součástí IDS je i padesátka kamer. Záznam z nich slouží třeba policii k řešení nehod nebo trestné činnosti.
Současně umí dát IDS přednost hasičům a záchrance, v případě potřeby zpožděným vozům hromadné dopravy. Připravený je i na autonomní vozidla či na rozesílání zpráv o dopravě do moderních aut.
Rozhovor: Průjezd Hradcem se výrazně zlepšil
-
info1/13Mileta, okružní křižovatka v Malšovicích nebo křižovatka u vily Aničky. To jsou místa, kde IDS nestíhá. Důvodem je prostě kapacita křižovatek a silný provoz. -
info2/13Mileta, okružní křižovatka v Malšovicích nebo křižovatka u vily Aničky. To jsou místa, kde IDS nestíhá. Důvodem je prostě kapacita křižovatek a silný provoz. -
info3/13Mileta, okružní křižovatka v Malšovicích nebo křižovatka u vily Aničky. To jsou místa, kde IDS nestíhá. Důvodem je prostě kapacita křižovatek a silný provoz. -
info4/13Součástí Inteligentního dopravního systému jsou i radary měřící rychlost. -
info5/13Mileta, okružní křižovatka v Malšovicích nebo křižovatka u vily Aničky. To jsou místa, kde IDS nestíhá. Důvodem je prostě kapacita křižovatek a silný provoz. -
info6/13Mileta, okružní křižovatka v Malšovicích nebo křižovatka u vily Aničky. To jsou místa, kde IDS nestíhá. Důvodem je prostě kapacita křižovatek a silný provoz. -
info7/13Součástí Inteligentního dopravního systému jsou i radary měřící rychlost. -
info8/13Součástí Inteligentního dopravního systému jsou i radary měřící rychlost. -
info9/13Součástí Inteligentního dopravního systému jsou i radary měřící rychlost. -
info10/13Mileta, okružní křižovatka v Malšovicích nebo křižovatka u vily Aničky. To jsou místa, kde IDS nestíhá. Důvodem je prostě kapacita křižovatek a silný provoz. -
info11/13Mileta, okružní křižovatka v Malšovicích nebo křižovatka u vily Aničky. To jsou místa, kde IDS nestíhá. Důvodem je prostě kapacita křižovatek a silný provoz. -
info12/13Ivo Gajdošík, vedoucí oddělení realizace Cross Zlín. -
info13/13Ivo Gajdošík, vedoucí oddělení realizace Cross Zlín.
