Proč stávkujete?
Nejdřív chci říct, že problém není v platech učitelů. Pořád slyšíme, že učitelé chtějí víc a víc peněz. Já osobně jsem si už na jaře nebo v létě, kdy se schvalovalo navýšení, říkal, že prostě není možné v této době ufinancovat, aby učitelé měli 130 procent průměrných platů, tomu rozumím dobře.

Co vám tedy vadí?
Podle dosavadní Strategie 2030+ Ministerstva školství jsme několik let budovali učební plán a strategii výuky, dívali jsme se hodně dopředu a tohle všechno můžeme zahodit. Jsme jedna ze 40 procent škol, která opravdu bude muset snížit počet hodin. Teď to vypadá, že přijdeme o 30 hodin týdně. Pokud to dopadne všechno tak, jak Ministerstvo školství nastínilo, budu propouštět dva učitele. Museli bychom omezit tandemovou výuku, omezit dělení tříd, individualizaci výuky. Neříkám, že zrušíme všechno, ale velká část těchto věcí by vzala za své.

Právě díky individualizaci výuky jste v Hradci hodně populární škola.
Máme tady na 20 tříd 18 asistentů pedagoga. Hrozí nám, že přijdeme o polovičku asistentů pedagoga, ale ty děti, které potřebují individuální výuku, tady zůstanou. Třeba žáci se 4. stupněm postižení, to jsou děti, o které se musíme starat nejen v hodinách, ale po celou dobu, co jsou ve škole. Bavíme se například o autismu nebo tělesném postižení. To, co mi nejvíc vadí, vůbec nejsou platy učitelů, ale snížení počtu hodin, které nám stát zaplatí. V tuto chvíli PHmax školy využíváme na 99,4 procenta. To by znamenalo, že podle posledních výstupů z jednání bychom přišli o pět procent hodin. Mírou využití PHmaxu jsme v Hradci ojedinělí. Průměrné využití na základních školách je někde kolem 93 procent. Takže pokud průměrné škole seberou pět procent hodin, tak to vlastně nepocítí.

Takže vy byste vlastně byli potrestaní za to, že systém využíváte takřka na maximum?
Systém naší výuky jsme podle dlouhodobé ministerské strategie ladili čtyři pět let a teď můžeme veškeré úsilí z roku na rok vyhodit a to mi je líto. A odnese to kvalita výuky. Máme třídy, kde je 29 žáků. Například při matematice se v takové třídě učí tandemově. Druhý učitel se věnuje nadaným dětem nebo těm postiženým, ale i těm, které třeba byly dva týdny nemocné a potřebují dohonit učivo. A pokud nám pan ministr říká, že taková výuka není efektivní, pak ať nám ukáže nějaká data, výzkum, která jeho slova potvrdí. To, že to děláme dobře, je vidět třeba na úspěšnosti našich žáků při přijímačkách na víceletá gymnázia, kde je obrovský převis.

Vláda se snaží snižovat rozpočtový schodek, je to podle vás důvod, proč ministerstvo k těmto opatřením přistoupilo?
Asi to považovali za nejjednodušší způsob. Rozumím tomu, že peníze nejsou, ale opravdu budeme šetřit právě na školství? Zopakuji, že jsem nejen naštvaný, ale hlavně hrozně smutný, zklamaný. Dařilo se nám zlepšovat kvalitu výuky, ale tohle je krok zpátky. Zopakuji, že dosavadní Strategie 2030+ je nejlepší, jakou jsem za posledních 25 let viděl. A argument, že hodiny a tím pádem i učitele, o které přijedeme, využije jiná škola, je scestná.

Ke stávce škol se přidali i další odboráři, co tomu říkáte?
Já si myslím, že v drtivé většině škol ani odbory nejsou. Náš protest je profesní a odborný. Jde nám o kvalitu vzdělávání. A některé odbory náš protest využívají ke svému zviditelnění a protestu proti vládě, její hospodářské politice jako takové. Ale musí se něco stát, jinak to odneseme všichni.

Dnes stávkujete, část učitelů ale do školy přišla. Co dělají?
Zavřenou dnes máme celou školu. Učitelé mají neplacené volno, ale zhruba dvě třetiny jich přišly do školy a dělají věci, na které by jindy neměli čas. Třeba chystají výzdobu na Vánoce nebo na Mikuláše. Případně probírají věci, co se týkají organizace a chodu školy. Jsou tady samozřejmě i zaměstnanci, kteří si sem museli vzít své děti.

Jak na stávku reagovali rodiče?
Těch reakcí není mnoho, ale nezaznamenal jsem jedinou negativní. Když se potkám někde s rodiči, říkají, že je to pro ně komplikace, ale rozumí našim požadavkům.

Co se bude dít dál, pokud ministerstvo nebude ochotné ke kompromisu?
To nevím, ale může se stát, že budeme ve stávce pokračovat a znovu přijde den, kdy nebudeme učit.