V jakých oborech vzděláváte děti?
Naši školu navštěvuje kolem 400 žáků. Máme jediný obor veterinářství a v jeho rámci máme dvě zaměření, a to veterinární technik a veterinární technik - laborant, který trochu reagoval i na to, že v současnosti máme většinu dívek. Zhruba jen šestina jsou kluci.

Soutěž hledá mladé zemědělce
Soutěž hledá mladé zemědělce

Jak se mohou vaši absolventi uplatnit?
Cílem je vzdělat veterinárního technika, který má kompetence podle veterinárního zákona, takže je to něco obdobného, jako je zdravotní sestra. Zákon určuje kompetence, které může vykonávat po střední škole. Primárně vychováváme absolventy do provozu veterinárních ošetřoven, ale třeba i do zemědělských družstev jako zootechniky, nebo techniky do laboratoří. Ale samozřejmě dnes se většina žáků snaží dostat na vysoké školy. Například do Brna na Vysokou školu veterinární, nebo na řadu zemědělských oborů.

Uplatňují se i v jiných oborech?
Třeba zkouší studovat na záchranáře, ale velmi žádaná je fyzioterapie zvířat, rehabilitace. Vybavili jsme tady na to i jednu učebnu. Třeba tady máme hydroterapeutickou vanu, kam se třeba zavěsí pes po operaci končetin a je tam pás, po kterém v rámci rehabilitace chodí. Naši žáci tady nacvičují i magnetoterapii třeba u koní. Ale učí se i rehabilitovat psům ztuhlé klouby. To teď zažívá veliký boom.

První ostrý test na čas v matematické přípravce na přijímací zkoušky z matematiky na Církevní ZŠ si děti zkusily v polovině února.
Proč se u přijímaček z matematiky daří nejlépe žákům z Církevní školy v Hradci?

Jakou má dítě šanci, že ho přijmete ke studiu?
Ročně přijímáme 90 dětí. Zájem je trojnásobný.

Jste jediná střední veterinární škola v kraji?
Ano. Nejbližší je v Pardubickém kraji zemědělská škola v Lanškrouně, která otevřela veterinární obor. Ještě v roce 2003 byly v Česku pouze tři veterinární střední školy, dnes už jich je 17. Myslím, že je to nerozum Ministerstva školství, že ty školy povoluje. Náš obor je velmi specifický a mělo by se myslet na uplatnění studentů.

Zmiňujete, že podobných škol je hodně, jakou mají vaši žáci šanci na uplatnění?
Kdo chce, ten se uplatní. Dívky hodně ve veterinárních ošetřovnách, hodně jde do obchodů s potřebami pro zvířata. Učíme tady i hiporehabilitaci, takže náš žák by mohl dělat vodiče koně pro rehabilitaci. Mohou se uplatnit i v potravinářském průmyslu. Učíme předmět hygiena a technologie potravin. Máme tady dokonce takovou svou vlastní sýrárnu a zpracování masa. Vyrábíme tvaroh, sýry, jogurty, kysané nápoje. Učíme děti i ekonomiku, musí si samy objednat mléko, maso. Musí produkt vyrobit, řádně označit a prodat, takže je to taková komplexní praxe. Jako nejcennější na tom vidím, že něco udělají rukama a v pátek vezou taťkovi domů tlačenku, kterou vlastnoručně vyrobili.

Hana Moučková.
Z korupce jsou Sokolové v kraji zděšení. Starostku chtějí odvolat

Mluvila jste o velké konkurenci veterinárních středních škol, jste něčím výjimeční? 
Asi záběrem, do jakých oblastí se pouštíme. Hodně se věnujeme i digitalizaci, umělé inteligenci. Máme třeba špičkový virtuální pitevní stůl, je to úžasná učební pomůcka, která spojují dovednosti informatiky, veterináře a anatomie. Jako jediní u nás máme nahraný software 40 zvířat. Budeme objednávat přístroj na analýzu například krve nebo výkalů, které vyhodnocuje umělá inteligence.

Jaká zvířata tady máte?
Z hospodářských myslím všechna od králíků, slepic, koz, ovcí, máme tady jalovici a koně. Máme i centrum malých zvířat, to je zase další podpora zájmů dětí. Chováme hady, ještěrky, nebo papoušky. Děti mají předmět chov a choroby drobných zvířat. Takže máme i praxe v zoologických zahradách v Liberci, nebo ve Dvoře Králové nad Labem. I tam se děti mohou uplatnit jako chovatelé cizokrajných zvířat.

Populární je dnes také chov včel, máte tady úly?
Ano. Včelařství učíme jako povinný předmět. Včetně zpracování medu. Máme takovou krásnou včelařskou dílnu, kde děti stáčí med, vyrábí propolisové masti a věnují se včelaření. Máme i absolventa, který má asi 150 včelstev a dobře ho to živí.

Pětiměsíční fenku Suki někdo otrávil v Orlické ulici v sobotu. Psa se podařilo zachránit.
Tři otravy psů v jedné ulici. Fenku na Slezském Předměstí mohl zabít karborufan

Proč se vaše škola rozhodla podpořit naši soutěž Mladý zemědělec?

Není to poprvé, kdy podporujeme zájem žáků základních škol o zemědělské obory. V zemědělství teď probíhá generační obměna. Těch lidí je málo. A je potřeba představit žákům ze základních škol, že už to není úplně jako kdysi – holínky, hnůj a těžká práce, ale že zemědělství dnes je často na vysoké úrovni i po stránce třeba digitalizace nebo automatizace. Už jsme tady měli už dva evropské projekty, kdy k nám chodili žáci ze sedmiček, osmiček. Do soutěže Mladý zemědělec jsme šli, protože je opravdu potřeba trochu změnit představy o zemědělství a ukázat, jak dnes funguje prvovýroba v živočišné výrobě.

Funguje to, daří se zvýšit zájem dětí i střední veterinární školy?
Řekla bych, že ano. Když jsem sem před 25 lety přišla, tak jsme měli ročně 40 zájemců o školu. Bylo tady 8 tříd, teď máme kolem 300 zájemců ročně a tříd máme 13, takže se to hodně posunulo.

Důležitá je praxe, kam se děti během studia podívají?
Začínají ve školních stájích a pak chodí do různých zemědělských podniků a ve třetím ročníku pak jsou to hlavně veterinární ordinace.

Podívají se studenti v rámci praxí i do zahraničí?
V rámci programu Erasmus Plus nám právě běží období, na které jsem získali 140 tisíc Eur. Jezdíme na čtrnáctidenní a tříměsíční stáže například do Itálie, Španělska, Polska, Slovenska, na Maltu, Krétu. Pak jsou například u místních veterinářů. Za rok a půl takto vycestuje kolem 40 až 50 dětí.

Nepřehlédněte: Málo zákazníků, ostrá konkurence a omšelé okolí drtí obchodníky na Benešovce

Zdroj: Deník/Stanislav Ďoubal