Jak dobře dnes funguje zpětný sběr PET lahví a plechovek?
Velmi dobře a občané jsou na něj zvyklí. Jen připomenu, že lidi dlouhodobě prosíme, aby plechovky a PET lahve sešlapávali, aby zabíraly v kontejnerech co nejméně místa. Do žlutých popelnic patří i nápojové plechovky a Tetrapak. Vše se po svozu přebírá na třídicích linkách. A části obsahu žlutých kontejnerů, které má smysl recyklovat, se předávají k dalšímu zpracování. Slisované se přepravují ke specialistům, kteří materiál recyklují, a vyrábí se z něj další obaly nebo další produkty.
Říkáte, že třídění plastů dnes funguje dobře. Jaká část plastů skončí ve žlutých kontejnerech?
Podle průzkumů se v Česku ročně prodá kolem čtyř miliard PET lahví. V dnešní době se 80 procent z nich dostane do recyklačního procesu a je z nich vyrobeno něco dalšího. Takže ten systém je u nás velmi dobře funkční a lidé jsou na něj zvyklí.
Psali jsme:
Zálohování PET a plechovek by situaci nezlepšilo?
Domnívám se, že v prostředí České republiky není nutné občany mást a komplikovat to, co je zavedené a co dobře funguje, tím, že tady přibyde nějaký paralelní systém, který najednou PET lahve z toho systému sběru plastových odpadů vyjme a bude je sbírat, přepravovat a zpracovávat nějakým jiným způsobem.
U nás ale tradičně velmi dobře funguje výkup pivních lahví, nezvýšil by obdobný systém výtěžnost recyklace plastů a plechovek?
Musím připomenout, že PET lahve a nápojové plechovky jsou podle zákona odpad. Pivní lahve jsou opakovaně použitelné obaly, které se hygienizují a znovu se do nich stáčí pivo. Sklo je věčný, prakticky stoprocentně recyklovatelný materiál. To prostě u plastové lahve z hygienických důvodů nejde. PET lahve se rozemelou a z granulátu se potom vyrábí další materiály. Z části se vyrábí nové PET lahve, ale z daleko větší části PETu se vyrábí další produkty v textilním nebo automobilovém průmyslu a tak dále. O čem se ale příliš v debatách o případném zálohování PET příliš nemluví, je fakt, že princip sběru PET lahví v maloobchodu nic nemění na tom stávajícím způsobu zpracování. PET lahve budou stejně směřovat tam, kam směřují dnes, jen jinou cestou.
Přece jenom, řekl jste, že pětina PET lahví končí mimo třídění. Nezlepšilo by to právě jejich zálohování?
Část veřejnosti se domnívá, dle mého názoru mylně, že zálohované odpady zmizí z přírody. Z našich zkušeností ale víme, že PET a plechovky tvoří pouze jednotky procent odpadu vyhozeného v přírodě. Je naivní si myslet, že nezodpovědný a bezohledný člověk, který dneska neváhá PET lahev zahodit někam do přírody, kvůli třem čtyřem korunám tu PET lahev pečlivě nafoukne a ponese ji někam do obchodu, kde ji vrátí. Možná to někoho pozitivně ovlivní, ale já si myslím, že pokud se někdo takhle chová dnes, tak se tak bude chovat i nadále.
Takže v případě zpětného výkupu by lidé PET lahve nesměli před výkupem sešlápnout, jak jsou zvyklí?
Přesně tak. Dlouhodobě učíme lidi, aby sešlapávali lahve a plechovky, aby zabraly v kontejneru co nejméně místa. Pokud ty lahve budou zálohované, tak tam to samozřejmě bude naopak. Plechovka nebo PET lahev musí být neporušená, neznečištěná a nafouknutá, aby ji automat dokázal rozpoznat. Znamenalo by to, že lidé by pak najednou měli doma nějaké pytle s nafouknutými PET lahvemi, protože když budou sešlápnuté, tak ten automat vám je zkrátka nepřijme.
V Evropě se ale zálohuje ve 13 státech, jaké tam mají zkušenosti?
Mám kolegu, který pochází ze Slovenska, kde tento systém funguje od loňska. Podle něj jsou tam lidé nešťastní, protože mají doma najednou v bytě někde pytel s PET lahvemi, protože nechcete chodit s každou prázdnou hned do obchodu. Zabírá to zkrátka hodně místa. V našich podmínkách, jak jsem říkal, je to zbytečná komplikace.
Dobře, ale část lidí, kteří dnes netřídí, by ta záloha mohla přinutit k tomu, aby PET vraceli.
Je otázka, jak jsem zmínil, jestli a v jaké míře se tak stane. Další obrovská nevýhoda je, že by se zálohování týkalo pouze PET lahví od určitých nápojů. Máte ale velké množství nestandardních PET třeba od sirupů, drogérie a podobně. Na ně se zálohování vztahovat nebude.
Podle zákona musí obce každým rokem navyšovat podíl vytříděného odpadu. Jaký by mělo zálohování vliv na ně?
První milník je rok 2025, kdy by města a obce měly vytřídit 60 procent komunálních odpadů. PET lahve dneska tvoří zhruba čtvrtinu objemu směsného plastu ve žlutých kontejnerech. V Hradci Králové je to 400 tun. A ty by v případě zálohování ze zákona ze žlutých kontejnerů zmizely. To znamená, město najednou bude v horší pozici. Pokud města a obce nebudou ty cíle plnit, jsou tam ze zákona sankce. Samozřejmě se ale dá předpokládat, že v návaznosti na povinné zálohování dojde k novele zákona o odpadech, kde budou ty cíle zmírněny. To je ale v rovině teorií.
Jak je to ekonomicky? Město dnes získává za recyklované suroviny peníze?
Pokud by se PET přesunuly ze žlutých kontejnerů do systému zálohování, tak by Hradec Králové přišel o zhruba 2 miliony korun ročně a současně by se o podobnou částku navýšily náklady na svoz plastu bez PET lahví. PET je dnes jeden z nejhodnotnějších druhů plastů, které se ve směsných plastech nacházejí. Negativně by to současně ovlivnilo ekonomiku třídicích linek na plasty a ty by zřejmě musely zdražit, což by opět zaplatilo město a potažmo jeho občané.
Je možné, že by menší množství plastů znamenalo méně častý svoz a tím pádem i nižší náklady?
Ten systém je za léta fungovaní nějak optimalizovaný, třeba velikostí popelnic a kontejnerů a právě četností svozu. Dnes se od rodinných domů sváží plasty jednou za dva týdny. Delší interval by třeba v létě znamenal riziko zápachu. Třeba Slovensko se navíc potýká s tím, že sice lidé vozí do maloobchodu PET lahve, ale přestávají třídit ostatní plasty, protože si zkrátka řeknou, já už třídím PET lahve a toho ostatního plastu už moc není. Systém povinného zálohování PET lahví a plechovek bude trochu parazitovat na tom současném systému třídění. Vybere si z něj to hodnotné a bude znamenat další problémy.
Jak to myslíte?
Jsem praktik, mám na starosti svoz odpadů v Hradci Králové a v přilehlých obcích a jedna z věcí, které velmi často řešíme, je nepořádek na stanovištích kontejnerů. Jsou přístupné 24 hodin denně, nelze je zamknout, hlídat je. A někteří lidé k tomu přistupují jako k jakési samoobsluze, kde si mohou vybrat to hodnotné. A to by byly nově PET. Vytahají z něj vše a to hodnotné si vezmou a podobné by to bylo se zálohovanými PET. To, co vyhází z kontejneru a nehodí se jím, ale nechají rozházené kolem. Na Slovensku už dokonce organizované skupiny PET vybírají a pomocí kompresorů je nafukují a vrací. To může skutečně znamenat šílený nepořádek.
Takže zálohování by bylo výhodné pro maloobchod, ale ne pro obce?
PET je hodnotný, takže oni ho v podstatě chtějí získat do svých rukou, aby ho mohli zobchodovat stejně tak, jako ho dneska obchodují třídicí linky. To je prostě realita. Navíc zálohy za nevrácené PET jim zůstanou jako čistý zisk. Dále pro malé obchody od určité prodejní plochy to bude znamenat nutnost pořízení automatů a tak dále. Samozřejmě neříkám, že současný systém je bez chyby. Jsou tady možnosti, jak ho podporovat, zlepšovat, ať už to je formou nějaké osvěty, zlepšování kvality stanovišť kontejnerů, či povědomí veřejnosti.
Co by tedy bylo lepší řešení?
Předcházet vzniku odpadu. Třeba obaly zdražit tak, aby je část lidí přestala kupovat a pila kohoutkovou vodu. Minerální vody a limonády pak prodávat ve skleněných lahvích. Ale to není asi primárním cílem povinného zálohování. Primárním cílem je, aby se PET lahve dostávaly do ruky maloobchodníků. Asi je nám oběma jasné, že maloobchodníci chtějí prodávat a mít z toho zisk.
Město se teď dohodlo s řetězci Kaufland a Lidl na pilotním projektu zpětného sběru, kde dostanou lidé za vrácené PET a plechovky slevu na vybrané nápoje. Jak to bude fungovat?
V té prodejně se vytvoří v podstatě sběrné místo. Tam se budou PET a plechovky shromažďovat do nějakých pytlů, které budeme svážet. Nikdo nebude nikomu nic platit. V tuto chvíli se jedná o pilotní systém, ve kterém si město chce zjistit pro a proti.
16
Čtenář reportér
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
