V úterý budou poslanci hlasovat o vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě. Jak se zachováte?

I kdybych rozhodnut byl, jako že jsem, tak bych vám to přeci neřekl, protože z Hradce do Prahy je to strašně blízko. Vydržte do úterý a uvidíte.

Nebudete přesto konkrétnější?

Jak budu hlasovat neřeknu, ale prozradím kritérium. Buď v úterý dospěju k závěru, že v nejbližším okolí premiéra této vlády je vytvořen stroj pozitivní a negativní motivace, a ten stroj je určen k potírání nepohodlných, jako jsem například já. Dospěju–li k názoru, že ten stroj existuje a likviduje nepohodlné a pomáhá vyvoleným, pak je situace pro mě jednoduchá. Přeci ode mě nemůžete očekávat, že budu podporovat existenci stroje, jehož negativní působení jsem si byl nucen vyzkoušet na vlastním hřbetu. Budu–li si v úterý jist, vyslovím vládě nedůvěru, nebudu–li si jist, pravděpodobně se zdražím hlasování. A jak to vypadá dneska? Odpovím dvojznačně. V tuto chvíli to moc nadějné není, ale neřeknu, co.

Česko předsedá Evropě a za pár týdnů přijede americký prezident Barack Obama. Je v této situci vhodné, abychom měli vládu pryč?

Jsem přesvědčen, že alternativa, která teď přichází v úvahu, není Topolánek ani Paroubek. Alternativou je, zda máme jít do předčasných nebo do řádných voleb. Nevím, jaká by byla v Poslanecké sněmovně síla pro prosazení předčasných voleb. Nicméně do jakýchkoliv voleb by určitě existovalo něco, co bych nazval krizová, úřednicko–odbornická, polopolitická vláda, jejímž premiérem by byl člověk splňující tato kriteria, to znamená spíš nepolitik. Myslím si, že bude–li v úterý vyslovena nedůvěra Topolánkově vládě, byl by Mirek Topolánek panem prezidentem pověřen sestavením další vlády s podmínkou 101 hlasů, kterou by se mu nepodařilo splnit. Pak by byl pověřen onen polopolitický, krizový manažer.

Co říkáte na protikrizová opatření vlády? Nezaspal v této oblasti Topolánkův kabinet?

Slovo zaspala, je slabé, oni dokonce zastírali skutečný stav věcí. Situace je teď taková, že vyjdu–li z lednových čísel, odvažuji se prohlásit, že české ekonomice hrozí pětiprocentní propad HDP, desetiprocentní nezaměstnanost a více než dvousetmiliardový deficit státního rozpočtu. To je moje prognóza, kterou jsem ještě nazval optimistická. Kdysi dávno jsem se učil, že řešení každého problému začíná tím, že zjistíte, že existuje. Pokud Topolánek s Kalouskem zjistili, že problém existuje nejméněpůl roku poté, co bylo vidět, že existuje, tak tomu odpovídají i jejich opatření. Co bych dělal já? Ulevoval bych lidem a podnikům. Je pravda, že když snížíte všechny tyhle zátěže, tak částečně méně vybereta na daních. Ale když lidem ulevíte v procentuální zátěži, oni dobrovolně zpod stolu vyndají ukrývané peníze a nízkými sazbami je zdaní. Druhé „ale“ je, že když snížíte daňovou zátěž, tak povzbudíte iniciativu lidí a oni aktivitou vytvoří větší základ. Úlevy bych ale samozřejmě kombinoval s investicemi­.