Významné prosincové události roku 1989 začaly v krajské metropoli nedělí 3. prosince. Ve východních Čechách se toho dne odehrála neopakovatelná událost. Tradiční rivalové se spojili na protest proti komunistickému režimu.

„Tisíce lidí chtěly vytvořit lidský řetěz mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Do vzdálenějších míst je dokonce dovážela auta. Myslím ale, že se nakonec nepodařilo úplně propojit obě města,“ vzpomíná na slunečný a mrazivý prosincový den Jaroslava Pospíšilová z Muzea východních Čech.
V pondělí následovala manifestace vyjadřující nesouhlas se složením nové vlády. Středeční den se nesl ve znamení setkání Hradečáků s představiteli kraje, okresu a města. V neděli 10. prosince se demonstrovalo u příležitosti Dne lidských práv.

„Dalším významným mezníkem byla v Hradci studentská akce na Gottwaldově, dnešním Ulrichově náměstí v úterý 12. prosince. Vystavěním zdi z papírových krabic dávali lidé najevo, že požadují objasnění událostí ze 17. listopadu,“ říká Jaroslava Pospíšilová.

Ani těsně před Štědrým dnem protesty nepolevily. V pátek 22. prosince studenti organizovali sbírky na pomoc strádajícímu Rumunsku a lidé podepisovali petice odsuzující brutalitu Ceaucescova režimu. Následující večer vzplály za okny hradeckých domů tisíce svíček vyjadřujících solidaritu s Rumuny.
Sedmadvacátého prosince se na Žižkově, nyní Velkém náměstí konala manifestace, které se účastnil také Ivan Havel a bratr Pavla Wonky. V pátek slavili Hradečáci na Žižkově náměstí zvolení Václava Havla prezidentem. Manifestace pokračovala na Mírovém náměstí, kterému bylo navráceno přízvisko Masarykovo.

„Čtrnáctého ledna 1990 studenti zorganizovali happening, při kterém sehráli alegorickou hru Boží soud. Následně byla odstraněna socha Klementa Gottwanda,“ vzpomíná Jaroslava Pospíšilová. A připomíná, že 22. února byl z podstavce sesazen také hradecký Vladimír Iljič Lenin.

Důležité polistopadové události v Hradci korunovala 27. ledna 1990 návštěva Václava Havla a uvedení nového hradeckého biskupa Karla Otčenáška do funkce.

LENKA KAŠPAROVÁ

PROSINEC V PRAZE

3. prosince – Prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu. Patnáct z dvaceti členů bylo z KSČ.
4. prosince – Při manifestaci na Václavském náměstí lidé zvonili klíči na protest proti nové vládě.
7. prosince – Předseda vlády Ladislav Adamec podal demisi. Sestavením vlády byl pověřen Marián Čalfa. Miloš Jakeš a Miroslav Štěpán byli vyloučeni z KSČ.
10. prosince – Prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu a oznámil svou abdikaci. Na Václavském náměstí se konala manifestace ke Dni lidských práv. Divadelníci ukončili svou stávku.
17. prosince – Vzpomínkového pochodu věnovanému událostem 17. listopadu se zúčastnily desítky tisíc lidí. Studenti pokračovali ve stávce. Do Československa pronikly první zprávy o událostech v Rumunsku. Organizovány byly manifestace, petice i veřejné sbírky.
20. prosince – Na mimořádném sjezdu KSČ byl do čela strany zvolen Ladislav Adamec.
22. prosince – Rozhodující politické síly se shodly na kandidatuře Václava Havla na prezidenta a Alexandera Dubčeka na předsedu Federálního shromáždění.
28. prosince – Do čela parlamentu byl zvolen Alexander Dubček.
29. prosince – Václav Havel byl zvolen prezidentem. Vysokoškoláci ukončili stávku. Na Staroměstském náměstí se konal Ples národního porozumění.
Zdroj: Muzeum východních Čech