Lidé by neměli být lhostejní k těm, kteří vánoční svátky, ale i běžné dny v roce neprožívají tak, jako my všichni zdraví lidé. Nabídnout nebo podat pomocnou ruku těm, kteří to potřebují, bývá pro nemocné či nějak postižené lidí tím nejkrásnější vánočním dárkem.
Mezi nemocné lidi, kteří jakoukoliv pomoc ocení, patří i sedmiletá slečna Michalka Zahradníková z Třebechovic pod Orebem. Michalka od svých tří měsíců trpí chorobou, připomínající dětskou obrnu. Přesný název Michalčiny choroby ani samotní specializovaní lékaři nevědí. Holčička podstoupila desítky odborných vyšetření a výsledek je stále stejný. Její diagnóza je i po několika letech stále nedefinována a původ neznámý.
Rodiče vyzývají všechny lékaře, kteří by chtěli pomoci v diagnóze zjistit příčiny a přesný název Michalčiny choroby, pokud nějaký vůbec existuje. „Nechtěli jsme se spokojit s myšlenkou, že není žádné řešení, jak Michalce pomoci, a proto jsme zveřejnili výzvu o konzultaci. Ozvali se léčitelé, ale i lékaři. Vyzkoušeli jsme další možná řešení, ale bohužel znovu bez úspěchu. I přesto stále věříme, že se objeví v naší zemi odborník, který bude znát odpověď," svěřila se s nadějí maminka Petra.
Příznaky nemoci
Příznaky nemoci se dají přirovnat k dětské mozkové obrně spojené s centrální svalovou hypotonií. Míša má velice zhoršenou pohyblivost celého těla, důsledkem je nemožnost samostatné chůze a je odkázána na invalidní vozík a pomoc druhých. Mezi další projevy patří ochablost svalstva, třes v ručičkách a fyzická námaha je pro ni velice vyčerpávající. K Míše byl osud při narození velice krutý. Nedělil ji těžké životní překážky a kotrmelce, ale i přesto se nevzdává a je zní velká bojovnice se snahou se s nemocí porvat.
Velkou oporou a pomocníky jsou pro ni její rodiče. Tatínek Pavel Zahradník a maminka Petra „Péče o nemocné dítě je vždy náročná. Je to nepřetržitá celodenní péče bez ohledu na únavu, nebo psychickou zátěž. Péče není jen o zvládání každodenních úkonů, ale také o vytváření volnočasových aktivit. Michalka si nemůže hrát v parku, nebo skotačit v bazénu jak ostatní děti a tak tyto věci musíme nějak vynahrazovat. Největší odměnou je pro nás poté Míšin úsměv a jakýkoliv pokrok, který udělá," vyprávěli rodiče Michalky.
Velké výdaje
Pro rodiče Michalky jsou to obrovské měsíční výdaje, které s nemocí mají. Proto se rozhodli zkusit získat prostřednictvím plastových víček finanční příspěvek. Lidé mohou sbírat víčka a zapojit se tak do akce s názvem Víčko k víčku pro Mišičku. Sbírají se víčka z Pet lahví, mlék, zákysů, ale také od kávy, aviváží a pracích prostředků. „Nápad sbírat víčka se zrodil v létě 2013. V té době jsme už za sebou měli spousty vyšetření a byli jsme unaveni cokoliv řešit. Rozhodnutí sbírat víčka byl takový zoufalí krok s pocitem, že se třeba pytel víček nasbírá.
Skutečnost byla jiná. Nikdy by nás nenapadlo, že je kolen nás tolik skvělých lidí, kterým není osud Michalky lhostejný. Postupně se přidávaly školy a školky. Tato pomoc nám dávala sílu, že se vše v dobré obrátí," svěřili se Zahradníkovi. Míše už pomohlo přes osm tun vybraných víček. Jeden kilogram víček se rovná šesti korunám. „Díky víčkům se nám podařili uhradit pobyt v lázních a specializovaný léčebný program. Dále jsme měli doplatky na speciální logopedické programy, nafukovací dlahy, tablet pro výuku, speciální zimní fusak a další pomůcky. Díky pomoci se začala nemoc Michalky obracet k lepšímu," vyprávěli s nadějí.
Díky sběru víček a finanční podpoře se Míšino onemocnění stává snesitelnějším a pomáhá ji krůček po krůčku ke zlepšení zdravotního stavu. Cesta to je složitá a náročná, ale vyplácí se. Naděje přeci umírá poslední a důležité je věřit a doufat, že se Míše podaří alespoň o trochu zdravotní příznaky zlepšit.
Rehabilitace
„Michalčin zdravotní stav se díky rehabilitacím stabilizoval a může říci, že v některých směrech i posunul k lepšímu. Bohužel posun není tak výrazný, jak bychom si přáli a jsme moc rádi, že se nemoc nezhoršuje," podělili se s radostí rodiče. Míše pomáhají nejen barevná plastová víčka, ale také různé benefiční koncerty a charitativní akce, které pořádají okolní města, ale i rodné město Míši.
Blíží se Vánoce, a jak je bude rodina Zahradníkova trávit? „Na Vánoce se těšíme asi jako každá rodina s dětmi. Děti se těší na dárečky a my rodiče na jejich rozzářené obličeje. Ráno snídaně, pohádky, příprava polévky, oběd jenom zlehka, abychom viděli zlaté prasátko poté příprava jídla na štědrovečerní večeři, pak jdeme na procházku a zpět domů, večeře a konečně ty dárečky," povyprávěla nám o Štědrém dnu maminka Petra Zahradníková. (lh)