Ač to není nějak exponované téma, je nasnadě si jej připomenout. Vždyť včerejšek byl v kalendáři označen jako Mezinárodní den mobilizace proti jaderné válce.

V okrese Hradec bylo ještě 
v roce 2010 vyznačených na devadesát míst, kde je možné se skrýt. Ne všechna byla okamžitě nachystána, kolem dvaceti jich však mělo být plně funkčních.

Dnes je situace úplně jiná. „Město už nemá žádný," vysvětluje Magdaléna Vlčková, mluvčí magistrátu.

V evidenci je nyní kolem dvaceti možností. „Většinou jsou ve vlastnictví právnických osob," prozrazuje Petr Zeman, koordinátor a metodik ochrany obyvatelstva na ředitelství hasičů Královéhradeckého kraje.

Proč se záležitost takto radikálně proměnila?

Důvod je jednoduchý, změnila se totiž nebezpečí, kterým by mohlo obyvatelstvo čelit. 
A podle toho jsou vybírána místa, kam by se lidé v případě hrozby schovali.

„Z dnešního hlediska jsou podzemní prostory spíše nevhodné," upozorňuje Zeman.

Odborníci starající se o ochranu obyvatelstva (to je terminus technicus, jde o podmnožinu takzvané civilní obrany) vsadí v případě nutnosti na improvizaci.

„Jedovaté látky jsou často těžší než vzduch, a tak asi nepopadnete masku a nepůjdete do sklepa. To už je pasé," usmívá se Zeman.

Stejně tak už se nespoléhá na nachystané vybavení, tedy masky, lůžka, zkrátka skladování věcí pro strýčka příhodu. Tyto věci byly staženy před deseti lety.

Přesto ještě přetrvávají některé zvyklosti. Největší kryt, který je na území Hradce Králové, je i dnes v Aldisu – tady by mohly být využity podzemní garáže pod kongresovým centrem.

„U obou východů jsou tlakové dveře, funkční je i dieselový generátor, připraveno je také zařízení na filtraci vzduchu," tvrdí ředitel Aldisu Tomáš Faltus.

Další možností jsou prostory, které náleží k budově záchranné služby naproti fakultní nemocnici. Naopak mimo už je „legendární" kryt, podchod na Dukelské třídě vedoucí od Centrálu k Tesku.

„To už jsme před rokem osmdesát devět," glosuje Zeman.

Kryt funguje, říká šéf Aldisu

Když byl před dvaceti lety postaven Aldis, podzemní prostory měly jediné určení – byly nachystány jako kryt proti jaderné hrozbě. „Až později byly předělány na parkoviště," říká ředitel Tomáš Faltus o ploše, kam se vejde 240 automobilů.

Daly by se garáže i dnes použít jako kryt?
Ano, jsou tam oboustranné uzávěry, diesel agregát na elektřinu i filtrační zařízení.

Kolik dveře váží?
Neznám přesně hmotnost dveří, ale nebude to v řádu stovek kilogramů. Řekl bych tři až pět tun, je to železobeton silný padesát centimetrů. U obou vchodů jsou dva elektromotory.

Jsou tyto věci vyzkoušené?
Pracuji tady deset let a zkoušeli jsme to. Dveře se zavírají minutu až dvě, není to úplně hned. 
V případě potřeby by nebyl problém kryt připravit.