Vnímáte vy a vaši strážníci po roce s covidem změnu nálady ve společnost?
Společnost je určitě nervóznější než dříve. Jednoduše už to trvá dlouho, ale i to musí naši strážníci zvládnout. Občas i sami strážníci musí prosazovat věci, se kterými třeba nejsou vnitřně úplně ztotožnění, ale je to jejich práce.

Poznáte, zda proti vám stojí notorický antirouškař nebo někdo, kdo prostě jen vyběhl z domu a zapomněl respirátor v kapse?
Vždy když strážníci narazí na někoho, kdo obchází vládní nařízení, zanesou jeho údaje do informačního systému. Když ho pak chytí třeba kolegové v jiném obvodu, mohou snadno vyhodnotit, že ten člověk nedodržuje opatření opakovaně, a přiklonit se k pokutě.

Pokuta může být až do deseti tisíc korun, ale takové částky strážníci nerozdávají někomu, kdo poruší opatření poprvé. Spíš se snaží pokuty postupně zvyšovat u recidivistů. Když někdo vyběhne před dům bez roušky, po upozornění ji hned vytáhne z kapsy a omluví se, že zapomněl, strážníci to chápou. To se může stát každému. Pokud je to poprvé, řeší se to zpravidla domluvou.

Porušení kterého vládního nařízení řeší strážníci nejčastěji?
Je to asi ta absence roušek. Setkáváme se ale i s porušováním zákazu vycházení a měli jsme tu například i několik případů restaurací, které nedodržovaly současné zákazy. Naše práce ale není jen o covidu. Když pobíhá po městě agresivní pes, musíme ho jet odchytit. Když nás povolají v rámci systému First responder, jedeme hned na místo a resuscitujeme. Často jsme jako první i u trestných činů nebo požárů. Všechny ty činnosti pro policii, hasiče nebo záchranáře jsou určitě správné, ale nás to hrozně zatěžuje kapacitně a oni nám na oplátku v podstatě nemají jak pomoct. Proto chci zvýšit počet lidí.

Setkáváte se v Hradci s nelegálně otevřenými podniky?
Není jich moc, ale občas ano. Od někoho to byl jen takový jednorázový pokus a hned po upozornění s tím skončil. Je tady ale i pár hospod, které se pokouší ta pravidla porušovat častěji. Já jim věřím, že mají problém se svým podnikáním, ale my musíme dělat svoji práci.

Co říkáte na medializovaný zákrok strážníků v Uherském Hradišti, který vzbudil velké vášně na sociálních sítích?
Neviděl jsem záběry od začátku té situace. Domnívám se, že tomu samotnému zákroku muselo předcházet upozornění, že se ten člověk dopouští přestupku. Pokud se dopouštěl přestupku i dál, strážníci si ho podle zákona mají ztotožnit. Když to odmítne, předvedou ho na Policii ČR nebo policisty přivolají. Než se vynese ortel nad těmi strážníky, tohle všechno se mělo prověřit, jestli bylo skutečně všechno o splněno. Z toho záznamu jsem pak viděl jenom to, že proti tomu člověku použili donucovací prostředky. Když nevím, co tomu předcházelo, nemůžu udělat závěr.

Takže donucovací prostředky i proti člověku bez roušky mohou být na místě?
Je potřeba říct, že nikdy nedojde k použití donucovacích prostředků ve chvíli, kdy člověk respektuje policistu nebo strážníka a uposlechne výzvy. Kdyby to ten člověk nevyhrotil, nasadil si roušku nebo aspoň dal strážníkům dobrovolně občanský průkaz, nikdy by k takovému zákroku nedošlo. My máme podle zákona jasně dané, co všechno musí předcházet k tomu, aby se vůbec mohl nějaký donucovací prostředek použít. Podle záznamu, který určitě strážníci mají, se bude posuzovat, zda bylo skutečně nutné použít tyto donucovací prostředky a nasadit mu pouta. Obecně když nasadíte člověku pouta, víceméně zabráníte tomu, že on pak pod nějakým psychickým tlakem použije nějakou agresivnější metodu.

Mají strážníci při všech zásazích kamery?
Ano, mají. Naši lidé vědí, že je to ochrana i jich samotných.

Jaký vliv mají ty medializované případy na vaše strážníky?
Postup instruktáže vůči strážníkům jsme nijak neměnili. My strážníky informujeme o tom, jak se mění nařízení a co mají prosazovat. Prosazujeme třeba i jiné věci, ale postup není rozdílný.