Ví o tom i Čeněk Erben z Bezpečnostní agentury Berserk, který má bohaté zkušenosti z nejproblémovějšími fanoušky.

Ty slávistické, kteří o víkendu zavítají na hradecký fotbalový stadion, si však rád nechá ujít, ačkoli s nimi má bohaté zkušenosti.

Nejen o tom, ale i o chybějící legislativě či vynalézavosti „nosičů" petard, je následující rozhovor.

Jak jste se dostal mezi „tvrdé" kluky. Co vás k tomu vedlo?
Léta jsem pracoval jako obchodní zástupce u mnoha firem a mým velkým koníčkem byla sebeobrana a vše kolem bojových sportů. Když přišla tato nabídka, bral jsem to tak, že skloubím koníčka s prací. Čichnul jsem k tomu, začalo mě to bavit a z řadového sekuriťáka jsem se vypracoval až na event manažera.

Ale asi nejste jen v kanceláři a osobně se všech vašich „zásahů" účastníte osobně?
Jsem stále ve středu dění. Při těch zápasech to není o tom, že to můžete řídit někde z kanceláře, ale musíte tam fyzicky být, ty lidi koordinova a hlídat. To je důležité hlavně v těch krizových situacích. Musí tam fungovat nějaká struktura velení.

Kteří fanoušci jsou z vašeho pohledu nejproblémovější? Teď se do Hradce chystají ti slávističtí, jsou v té škatulce s nápisem Problém?
Ano, v této škatulce jsou. Všeobecně je známo, že, tedy hlavně ve fotbale mají špatnou pověst fanoušci Slávie, Sparty a Ostravy. O tom jsme se přesvědčili relativně nedávno, když jsme hlídali jak fanoušky Ostravy v Pardubicích, tak i Slávie v Chrudimi. V hokeji nám pak přibude Kometa a potom zápas Hradec Králové - Pardubice.

Máte už vytipované fanoušky u kterých víte, že může nastat problém? Nebo nějaký „šestý smysl" k určení nebezpečného fanouška?
Za ty roky si člověk vytvoří odhad na ty lidi. Jsou to kategorie lidí, kteří nejdou dělat problémy, ale nechají se strhnout davovou psychózou a pak v anonymitě dělají problémy a výtržnosti, ale nejsou to vyloženě provokatéři. Pak je další skupina takzvaných fanoušků, kteří ani nevědí na jaký sport jedou. Jen ví, že chtějí dělat problémy. To jsou ty nejproblémovější skupiny.

Jaké pravomoci jako sekuriťáci vlastně máte. Můžete například lidem strhávat z hlavy kukly a šátky? Podle české legislativy si přeci člověk nemá obličej při takové příležitosti zakrývat?
Tohle je strašně složité. Ano, česká legislativa toto zakazuje. Na druhou stranu, pokud člověk přichází do areálu stadionu se srolovanou čepicí na hlavě, nebo se šálou kolem krku, těžko můžeme persekuovat. Pokud si pak tu šálu omotají kolem hlavy, nebo se z čepice stane kukla, tak mi na tom vstupu to neodhadneme a nemůžeme jim říkat, ať tu šálu odloží. Už to by vyvolávalo konflikty. Prostě tady zatím neexistuje funkční nástroj. Co se pak týče pravomocí, tak v Čechách dodnes chybí zákon o Bezpečnostních agenturách, který platí v jiných evropských zemích. My jsme z tohoto pohledu občané, na které se vztahuje Občanský zákoník. Jsme trestně právně odpovědní za svoje chování. Jedinou pravomoc, kterou máme, je, že organizátoři fotbalových a hokejových utkání na nás delegují pravomoci ochrany majetku a zdraví. Můžeme se tak pokusit zamezit poškození majetku klubu, ale jen v intencích zákona.

Pokud tak fanoušci vniknou na hrací plochu, je to selhání ochranky nebo policie?
V první řadě se jedná o úroveň zabezpečení stadionu před v vniknutím fanoušků na hrací plochu. Jsou kluby, které mají dobré zabezpečení a jsou kluby, které ho mají téměř nulové. V případech absence kvalitních plotů, nebo zábran, není v silách ani security, ani policie, zcela eliminovat riziko vniknutí fanoušků na herní plochu. Obzvláště při počtech pracovníků security a přítomných počtů příslušníků policie, kdy jsou fanoušci v ohromné přesile, není možné toto riziko zcela eliminovat. Když k tomuto průšvihu opravdu dojde je samozřejmě vše dáváno za vinu securitce, která nemá reálnou možnost této situaci zabránit.

Asi se shodneme na tom, že by bylo lepší, kdyby tady byla vymahatelnost práva stejná jako v Německu či v Anglii, kde výtržníky na stadion prostě nepustí.
To jednoznačně. V těchto zemích je běžný kamerový systém a vstupenky jsou prodávané na jméno. Ten výtržník je pak lehce dohledatelný. Tohle tady chybí. Navíc, když se stane nějaký průšvih, tak klub za to dostane směšnou pokutu. To je úplně směšné. A díky tomuto ti lidé vědí, že když to příště udělají znova, tak se ve své podstatě nic nestane. Klub zaplatí směšnou pokutu a jede se dál. V okamžiku, kdyby tady byly jasně daná pravidla, jistě by si na fotbal či hokej našlo cestu o dost víc fanoušků. Hlavně tedy rodiče s dětmi, kteří právě kvůli těmto problémům raději zůstávají doma. I když, abych zas nebyl příliš kritický, tak se dnes již někde prodávají lístky na jména, ale systém je nedotažený a lze ho lehce obejít. Uvedu příklad z minulého utkání s Baníkem. Tam si jeden z šéfu kotle na svoje jméno koupil 60 lístků, které pak rozdal přítomným chuligánům. A nikdo tedy nevěděl, kdo je přítomný v kotli a kdo tedy konkrétně dělal  výtržnosti.

Jak vlastně relaxujete po té, co několik desítek minut musíte poslouchat vlnu všelijakých nadávek na svou osobu za které by se musel stydět i dlaždič ve výslužbě?
Já to už nikterak nevnímám. Jsou kluci, kteří si to třeba nějak připouští. Ale já jim říkám, nech to plavat. Je to práce jako každá jiná. A vždycky jsem si v sobě obhajoval, že dělám správnou věc. Dost mylná je představa, a já se od ní vždycky distancuji, že sekuriťáci jsou lidé, kteří vyhledávají konflikty. To možná bylo v devadesátých letech. Teď už to tak ve většině případů neexistuje. Jsme prostě profesionálové.

Takový člověk, který si chce v této profesi jen vybít svůj mindrák, tak u vás nemá šanci uspět?
To rozhodně ne. Neodhalím to třeba hned. Ale v okamžiku, kdy ho vezmu na jednu, dvě akce a projeví se mi tam vliv tohoto chování, tak u nás přestane pracovat. Na druhou stranu, abych to nebagatelizoval, ten člověk se musí umět postarat nejenom o sebe, ale i o ten tým. Tohle je týmová práce.

Velkým problémem je také pyrotechnika. Jak jsou lidé při jejich přenášení na stadion vynalézaví?
Neuvěřitelně. Zažili jsme, že měli pyrotechniku zakopanou přímo na stadionu. Zažili jsme chlapy, kteří ji měli zapletenou do dredů. Ale i ženy jsou vynalézavé. Teď nevím, jak to říct kulantně, ale ženy pronášejí pyrotechniku v místech svého těla, kde to opravdu nečekáte a nepředpokládáte.