Sendražice leží od budovy Muzea východních Čech v Hradci Králové necelých 20 kilometrů. A bez nadsázky se dá nyní říci, že tato krátká vzdálenost zavedla hradecké archeologii na cestu do pravěku.

Ta začala v roce 2019, kdy v Sendražicích odkryli šestici hrobů z konce 5. století našeho letopočtu. A i když byla většina hrobů vykradena, tak se přeci jen něco podařilo uchovat pro další generace a archeologové nyní přinášení první ucelenější poznatky. A to nejen o pohřebních rituálech, ale i o tehdejší stravě.

Například o hrobu náležící ženě ve věku 35 - 50 let, který obsahoval bohatý soubor nálezů mimořádné historické a umělecké kvality.

Většina hrobů byla vykradena

"Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Tento hrob lze označit za mimořádný v rámci celé ČR," řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Pavel Horník.

Bohatý hrob se srubovou hrobovou komorou pravděpodobně patřil představitelce tehdejších společenských elit. Ve východních Čechách jde teprve o druhý prozkoumaný komorový hrob z období stěhování národů. "První byl v regionu prozkoumán v Plotištích nad Labem v 60. letech 20. století, šlo o pohřeb staršího muže s dítětem. Tato lokalita je vzdálená od Sendražic asi pět kilometrů," řekl Horník.

Archeologové v Sendražicích našli předloni i sídliště z doby halštatské, z období eneolitu osamocený žárový hrob kultury s nálevkovitými poháry a středověk na ploše zanechal mohutný žlab neznámé funkce a snad i studnu.

Mezi nálezy vyniká čtveřice spon ze zlata a stříbra vykládaná polodrahokamy. Pokrývku hlavy zdobily dekorované zlaté terčíky. Žena měla při sobě také, skleněné korálky, železný nůž, kostěný hřeben, skořápky vajec a keramickou nádobu. Do srubové hrobové komory byla uložena spolu s menším zvířetem. Na dvojici spon umístěných v oblasti klína se dochovaly velké kusy textilu a kůží.

Přestože zbývající hroby neušly vykradení i ony obsahovaly zbytky pohřebních milodarů, například krátký meč (sax), nože, skleněné a jantarové korálky, kovové součásti opasků a ozdobná kování bot nebo kostěné/parohové hřebeny. 

Na stříbrných sponách plátovaných zlatem z nevykradeného ženského hrobu se Heleně Březinové z Archeologického ústavu podařilo prokázat přítomnost nejméně dvou různých textilií.

Všestary, archeopark
Archeopark pravěku Všestary

Jedna z látek patřila oděvu, který spony spínaly, druhá pak textilu, který mohl patřit kabátci nebo látce, kterou byla žena při pohřbu překryta. Na jejich výrobu je použita plátnová a keprová vazba z nití. Na sponách byly také nalezeny zbytky kůže či kožešiny tvořící další součást oděvu zemřelé.

V nedalekém vykradeném hrobě se dochoval jen železný nožík, korálky a keramická nádoba. Právě z ní odebrané vzorky potvrdily, že v nádobě bylo vařeno maso. Přítomnost některých druhů kyselin a tuků vede k závěru, že šlo o maso nějakého přežvýkavce. Ve vzorcích nebyly naopak zaznamenány látky, které by poukazovaly na přítomnost pokrmu rostlinného původu.