Smidary – Českoslovenští legionáři. Lidé, o kterých mladá generace ani neví, že existovali. Je to pro ně vzdálená historie. Hradecký deník nechce, aby se na tyto statečné muže zapomnělo.
Proto ve spolupráci s historiky Státního okresního archivu v Hradci Králové připravil nový seriál. Ten přibližuje osudy některých legionářů, kteří pocházeli z Hradecka, nebo se jejich životní dráha s tímto regionem významně protnula.
Jedním z takových mužů je i Jan Bradna ze Smidar, který se zúčastnil slavné bitvy u Zborova a spolu s dalšími Čechoslováky bránil strategicky důležitou transsibiřskou magistrálu. Právě při jednom z nesčetných střetů s bolševiky přišel tento statečný Východočech o život.

Rozjetou kariéru zastavila válka

Jan Bradna se narodil 24. prosince 1887 ve Smidarech, kde strávil i celé své dětství.
Po absolvování obecné školy nejdříve navštěvoval měšťanskou školu a díky velmi dobrému prospěchu a nadání pro technické disciplíny vystudoval i stavební průmyslovou školu.
Díky dobrému vzdělání a osobním předpokladům našel brzy uplatnění v rozvíjejícím se stavebním průmyslu, a to jako zástupce mistra u stavařské firmy.
Slibně vyvíjející se Bradnovu profesní kariéru zastavilo ovšem vypuknutí I. světové války.
Již v roce 1914 ho v rámci mobilizace povolali do zbraně.
Bradna byl zařazen k 12. zeměbraneckému pěšímu pluku, se kterým následně odešel bojovat na východní frontu. Při ruské ofenzivě však padl 13. března 1915 na Sámu do zajetí.
Poté ho umístili do zajateckého tábora, kde v té době pobývala většina zajatých Čechoslováků.
Přes existenci České družiny v Rusku, která vznikla v roce 1914, nebylo snadné se do legií dostat, protože ze strany carského velení přetrvávala vůči Čechům nedůvěra.
Přesto se Janu Bradnovi podařilo již v červnu 1916 vstoupit do legií. Díky profesním znalostem nadřízení rozhodli o jeho zařazení do zákopnického oddílu a zároveň o povýšení do hodnosti svobodníka.
Bradna prodělal specializovaný zákopnický výcvik a poté sloužil v zákopnickém oddílu při štábu brigády.
Se svým oddílem se 2. července 1917 zúčastnil slavné bitvy u Zborova, kde českoslovenští legionáři heroicky bojovali proti německým a rakousko-uherským jednotkám, a získali si tak respekt nejen u ruského velení, ale i u nejvyšších vojenských představitelů dohodových mocností.
Po změně vnitropolitické situace v Rusku byl převelen k obraně strategicky důležité transsibiřské magistrály, po které docházelo k stahování legií.
Život v nehostinných východních oblastech Ruska, zvláště v zimních měsících, přinášel československým vojákům řadu strádání. Nejen zákeřné vpády bolševiků, ale i kruté zimy jim znepříjemňovaly každodenní život.
V roce 1919 Jan Bradna zastával post nákupčího týlového intendantstva, což mimo jiné zahrnovalo i zajišťování nezbytných potravin a věcí pro každodenní život legionářů od místního obyvatelstva.
Dne 6. dubna 1919 došlo na železniční stanici Kolungino v Tomské gubernii k napadení jejich zásobovacího oddílu bolševiky. Při přestřelce nepřítel smrtelně zranil i Jana Bradnu, který na místě následkům podlehl.
Do vlasti se tak vrátily pouze některé jeho osobní věci.
Bradnovu památku dodnes připomíná jeho jméno na pomníku věnovanému padlým smidarským legionářům.

Text: R. Pokorný, J. Pavlík, okresní archiv

Redakční úprava: Martin Brabec