Popularitu seriálu chce tak trochu využít i Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které na letošní říjen připravuje výstavu Četnické humoresky v Salonu republiky. „Chceme seznámit veřejnost s fungováním a každodenností prvorepublikového četnictva. Také chceme porovnat realitu práce četníků s populárním seriálem Četnické humoresky a připomenout, kde se populární série inspirovala,“ vysvětluje historik muzea Jan Hrubecký.

V Hradci Králové sloužila mezi světovými válkami řada četníků, jejichž příjmení se propsala i do scénáře Četnických humoresek. To je případ i hlavní postavy Karla Arazíma, kterého si zahrál Tomáš Töpfer. „Ve skutečnosti se jmenoval Josef a ne Karel a jeho příjmení se psalo krátce, tedy Arazim. Nebyl to ruský, ale italský legionář. Skutečný Arazim bojoval u 33. střeleckého pluku v severní Itálii, kde zažil asi nejslavnější bitvu legionářů o kótu Doss Alto,“ připomíná historickou realitu Jan Hrubecký.

Osudy skutečného Josefa Arazima jsou stejně jako celé dvacáté století pestré a plné zvratů. Odvedený byl v roce 1917 do rakousko-uherské armády, zběhl do italského zajetí a vstoupil do československé zahraniční armády. Jako legionář ještě bojoval v roce 1919 ve válce o Slovensko s Maďarskem. „Arazim byl vlastenec, který pro Československo doslova dýchal. Získal také řadu italských a československých vyznamenání, které pak hrdě nosil na uniformě,“ vysvětluje další z kurátorů budoucí výstavy Miloš Bernart.

Skutečný Arazim nastoupil k četníkům v roce 1921 nastoupil k četnictvu a začínal v Nových Hradech u Vysokého Mýta. Pracovitý legionář si postupně doplňoval kvalifikaci a stoupal v hierarchii sboru. Prošel během své kariéry velitelským, kriminalistickým, nebo lyžařským kurzem. V roce 1928 nastoupil jako psovod do pátrací stanice v Hradci Králové. „Byl mimořádně schopný. Sloužil také jako záložní fotograf pátračky. Na starosti měl evidenci potulných cikánských tlup a kasařů,“ nahlíží do historických záznamů historik Miloš Bernart.

close Četnické humoresky inspirovaly i příběhy královéhradeckých četníků. info Zdroj: Muzeum východních Čech zoom_in Četnické humoresky inspirovaly i příběhy královéhradeckých četníků.

Při výstavě chtějí historici opravit také jednu nepřesnost. „Josef Arazim má v Hradci Králové pamětní desku na náměstí 5. května na bývalé Salavcově vinárně. „Nikdy tam ale pátrací stanice nebyla. Ve skutečnosti sídlila na dnešní třídě Československé armády,“ říká Jan Hrubecký. Desku chtějí historici přemístit na správné místo.

Za první republiky udělal Karel Arazim u četnictva kariéru. Po deseti letech služby byl povýšen na štábního strážmistra. „Za dopadení dvou nebezpečných lupičů pokladen, jak se tehdy říkalo kasařům, dostali s kolegy z pátračky pochvalné uznání zemského velitele,“ připomíná Jan Hrubecký.

V roce 1935 absolvoval velitelský kurz v Praze. „Nahradil ho nový četník strážmistr Jan Turko. V seriálu ho hrál Stanislav Zindulka,“ připomíná další propojení reality s televizním světem Jan Hrubecký.

Arazim pak vedl stanici Opatov u Litomyšle a v září 1938 se stal velitelem stanice Nové Kocbeře u Dvora Králové nad Labem. Následoval Mnichov a zábor Sudet a Arazim se musel přesunout do Holic Holicích na Pardubicku. V roce 1941 byl jako všichni legionáři propuštěn ze státních služeb. Pracoval jako skladník obuvi a zapojil se do odboje. „Josef Arazim tady formoval povstaleckou obranu proti wermachtu. Při německém náletu zasáhly německé pumy dům, kde bydlela arazimova rodina a zraněné byly jeho žena a dcera. Arazima Němci zatkli, ale před popravou se mu podařilo uprchnout,“ připomíná Jan Hrubecký. Arazim se hned s koncem války vrátil k četnictvu. V roce 1945 četnictvo zaniklo a Arazim přestupuje do vznikajícího Sboru národní bezpečnosti. Přes ústrky zde zůstal až do roku 1955. Sloužil na Hradecku, kdy ho od SNB vyhodili kvůli dřívějšímu působení v legiích. „Byl obviněný, že má špatný vztah k lidově-demokratickému zřízení a byla mu odňata hodnost,“ popisuje komunistické ústrky Miloš Bernart. Někdejší legionářský hrdina nakonec získal nízký důchod, přivydělával si jako hlídač, nebo vrátný. Umřel v roce 1975.

„Momentálně s kolegou pátráme po Arazimově hrobu, přivítáme případné informace,“ připomíná Jan Hrubecký. Hradecké muzeum totiž vyzvalo veřejnost, aby mu s přípravou výstavy pomohla. Historiky zajímají informace, osobní památky, předměty, nebo fotografie spojené s četníky, kteří mezi lety 1918 až 1945 sloužili v Hradci Králové. Výstavu chce Muzeum východních Čech otevřít letos 15. října a na slavnostní zahájení mají do někdejšího Arazimova působiště přijet i někteří známí, kteří hráli seriálové četníky.