Kliknutím zvětšíteRybáři se i v Královéhradeckém kraji v pondělí vrátili k potokům. V pondělí 16. března totiž začala nová pstruhová sezona. Zájem o sportovní rybolov se ve východních Čechách zvyšuje. Původních pstruhů potočních je však stále méně.
Členové východočeského rybářského svazu mohou pstruhy lovit po celých východních Čechách, kde má svaz asi sto pstruhových revírů. Pro Hradečany je nejblíž Stříbrný potok. „Lepší je ale vyjet do podhůří, protože v nížinách je to spíš na kapry,“ říká Miroslav Bialek, jednatel Východočeského územního svazu.
Pstruhů však rybáři neuloví už zdaleka tolik jako dříve. „Ještě na přelomu tisíciletí se ve východních Čechách ulovilo kolem padesáti tisíc pstruhů, v současnosti se jich loví zhruba dvacet tisíc,“ řekl Miroslav Bialek.
Někteří rybáři se proto pustili do boje na záchranu pstruhů. Podle Jana Knapa z Trutnovska se rybaření s chráněním pstruhů nevylučuje. Právě naopak.
Nálety kormoránů
Rybáři za viníky úbytku pstruhů často označují vydry. V posledních letech se ale pstruhy z českých vod stále častěji krmí kormoráni. Lákají je k nám mírné zimy, při kterých nezamrzají řeky. „Kormoráni decimují nejen pstruhové vody. Jeden kormorán denně sežere v průměru půl kilogramu ryb. A další ryby se mu sice třeba nepovede ulovit, ale poraní je,“ popisuje problémy s kormorány rybář Jan Šíma.
Původní pstruhy rybáři vyloví už jen zřídka. Rybářský svaz se snaží udržet atraktivitu pstruhových vod vysazováním ryb z umělých chovů. Podle Jana Knapa, který je předsedou spolku Zachraňme lipana a pstruha potočního, se ale musí způsob hospodaření změnit. „Důležité je soustředit se na vysazování plůdků původních pstruhů místo dospělých z umělých chovů. Kvůli křížení druhů přirozené populace zanikají,“ tvrdí předseda spolku a doplňuje, že když navíc pstruzi vyrůstají už od plůdků s predátory, dokážou se jim přizpůsobit.
30 tisíc plůdků za den
Sám Jan Knap plůdky také vysazuje, na novou sezónu některé potoky na Trutnovsku připravil už v neděli. „Plůdků jsem vysadil třicet tisíc, a to na Zlaté Olešnici, Ličné, Lučním a Sněžném potoku,“ prozradil. Ujít si ale nenechal ani samotné rybaření. Na pstruhy šel hned v pondělí, a to k potoku Ličná: „To je můj oblíbený revír, chytám tu od dětství.“
Pstruzí katastrofa
Populace původních pstruhů potočních se v průběhu let snížila zhruba o polovinu. Bialek situaci popisuje slovem katastrofa. Pstruhy ohrožují rybí predátoři jako vydra, kormorán a volavka. Bialek ale vysvětluje, že za problém může spíš úprava toků, kvůli kterým se pstruzi před predátory nemají kam schovat, a také sucho. „Když v řece není žádná voda, teče podle pravítka, nemeandruje a místo břehů jsou zdi, ryba se nemůže schovat do břehů. Pro predátora je pak velmi snadné tu rybu ulovit,“ vysvětluje jednatel svazu.
Málo velkých ryb
Úbytku pstruhů si všímá i Jan Šíma z Hradce Králové. Vysvětluje si to špatnou kvalitou vod a přemnožením kormoránů. Navíc je podle něj ve východních Čechách problém chytit většího pstruha. Proto se poslední roky vydává na přehrady až k Poličce. „Slýchám ale, že už to je lepší, tak si letos zkusím vzít povolenku i na pstruhové vody a rybařit ve volné přírodě,“ dodává. Muškaření Jan Šíma srovnává s jízdou na motorce: „Když chytáte, nemůžete myslet na něco jiného a duševně si náramně odpočnete. Vlastně vám pak ani nevadí, když celý den nic nechytnete.“
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
