Loni v březnu Rada města Hradce Králové rozhodla o vypsání výběrového řízení na projektanta s tím, že Bílá věž má být zabezpečená do konce roku.

„K zabezpečení této památky jsme museli přistoupit z toho důvodu, že se stále častěji stávala místem, kde se lidé rozhodli ukončit svůj život. Chceme těmto tragickým událostem v souvislosti s historickou dominantou Hradce předcházet, především ale musíme chránit nechtěné svědky těchto zoufalých činů dole v okolí věže,“ vysvětlil před víc než rokem tehdejší primátor Alexandr Hrabálek.

Jenže plán se jaksi zadrhl. „Odboru památkové péče byla předložena tři technická řešení. Všechna tři řešení byla zamítnuta a zpracovatel nám slíbil čtvrté řešení do poloviny května, ale zatím ho nedodal,“ vysvětloval na konci května zastupitelům vedoucí odboru investic Michal Jandík.

Městští památkáři chtějí, aby ocelové sítě pískovcový ochoz památky ve výšce 60 metrů co nejméně hyzdily. Současně má i ukotvení sítí co nejméně zasáhnout do památky z konce 16. století.

„Doposud se nenašlo takové řešení, které by bylo v souladu s historickou hodnotou Bílé věže. Měla by to být síť a teď se hlavně diskutuje o způsobu upevnění. Přece jenom je to významná renesanční památka a my jako památkáři nechceme do stavby zbytečně zasahovat,“ říká dnes šéf městského odboru památek Jan Falta.

Památkáři přitom už před rokem zkoušeli, jak budou různé materiály na věži vypadat.

Proti pádu je dnes ochoz památky chráněný nízkou pískovcovou zídkou doplněnou ocelovým zábradlím. To lze ale stále bez problémů přelézt. Ročně si výhled na město z Bílé věže užívá kolem 35 tisíc lidí. Na váznoucí zabezpečení památky se na posledním jednání zastupitelů ptali zástupci opozičního hnutí ANO. Ti si stěžují, že jim o akci chybí informace.

„Dokonce nemáme zprávy ani o tom, že by aktuálně probíhal nějaký přípravný proces. Máme tak pochopitelné obavy, že se realizace bezpečnostních zábran na Bílé věži odložila k ledu, nebo přinejmenším není v blízké době plánována,“ obává se místopředseda zastupitelského klubu hnutí ANO Denis Doksanský. Ten připomíná, že opatření by mělo zamezit sebevraždám, při kterých jsou ohrožení i lidé dole pod věží.

Město ale na instalaci sítí pracuje. Jenže se nedaří najít řešení, které by bylo přijatelné pro památkáře. Řeší se tak materiál, velikost ok sítí a jejich uchycení. Sítě musí být dostatečně pevné, ale přitom nesmí památku hyzdit a měly by co nejméně kazit výhled.

„Bylo by vhodné, aby technické řešení bylo koordinované s autorem rekonstrukce bílé věže architektem Jaromírem Chmelíkem,“ nabízí řešení patové situace náměstek hradecké primátorky pro památkovou péči Adam Záruba.

Podle něj by bylo potřeba, aby město vyčlenilo právě na konzultace s autorem rekonstrukce památky z roku 2015 potřebné peníze. „Je to památka pro město nejvyššího významu a musí se to řešit co nejšetrněji. Vezmu si to za své a musíme postup koordinovat, aby ten výsledek byl co nejlepší,“ slibuje Adam Záruba.

V posledních letech ukončilo život skokem z památky několik lidí. Například v květnu 2016 skočil z věže pětačtyřicetiletý muž, o rok později pětadvacetiletá dívka, v únoru 2018 čtyřiatřicetiletý muž a o rok později pak šestapadesátiletá žena. Naposledy poslední tragický pád z Bílé věže zaznamenala policie na konci září 2020.

Bílá věž v Hradci Králové
Renesanční Bílou věž nechali měšťané postavit mezi lety 1574 a 1585. Vysoká je 72 metrů, vyhlídkový ochoz je 60 metrů nad centrem městě. Památka je jedním z největších turistických lákadel Hradce Králové. Ročně věž navštěvuje kolem 35 tisíc lidí. Za dobré viditelnosti nabízí výhled třeba až na vrcholky Krkonoš a Orlických hor.

Sítě proti sebevrahům na Bílé věži stále chybí, hledá se citlivé řešení