„K zasněžování sjezdovek dochází až při teplotách pod čtyřmi stupni Celsia, a takové období obvykle přichází až od druhé poloviny listopadu či v prosinci. V období podzimních měsíců se většinou vyskytují vyšší srážkové úhrny, navíc situace v horních tocích horských potoků a řek se může změnit během několika hodin,“ vysvětluje ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot.

Česko však už pět let sužuje nekončící sucho, kdy vysychají prameny a ztenčují se zásoby podzemních vod. Suchem strádají řeky, vodní nádrže, ale i pole a lesy. V některých místech schází půlroční úhrn srážek. „Například v horských oblastech chybí až 300 milimetrů srážek, spadlo tedy 70 procent normálu. V Hradci Králové je to 60 procent,“ uvedl hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Roman Pozler. Aby se ztráty dohnaly, muselo by podle něj pršet dlouhodobě od rána do večera, ale jen zvolna, aby zem nápor vody zvládla. Jenže déšť je velmi nedostatkové zboží. Naposledy ukazovaly mapy meteorologů mraky na konci září, kdy na horách spadlo 40 a v nížinách 20 mm.

„Pořádně však nepršelo už velmi dlouho. A úhrny z konce září neměly podstatný vliv ani na průtoky řek. Ty sice na chvíli stouply, ale záhy se vrátily na podprůměrný stav,“ dodal Roman Pozler.

V porovnání s dlouhodobými průměry se současné průtoky pohybují v rozmezí 10 až 30 procent. „A tento stav už opravdu není dobrý,“ konstatoval hydrolog.

Deštivé dny, které by situaci zlepšily, však nepředpokládá ani v blízké budoucnosti. „Do konce týdně nějaké srážky budou, ale jejich úhrn bude kolem 20 milimetrů. A to přírodu opravdu nespasí,“ míní Roman Pozler.

Například současná mapa stavu hladin podzemních vod vykazuje temně rudou barvu, tedy mimořádně podnormální hladinu. Vedle deště by pomohla i vydatná sněhová nadílka.

„Pokud na horách napadnou tři metry sněhu, které budou na jaře pomalinku odtávat, sucho se může zmírnit. Ale aby to pomohlo dlouhodobě, muselo by následovat víceleté vlhčí období,“ dodal Roman Pozler.

S nedostatkem vody se musí počítat

Provozovatelé skiareálů si však problémy nepřipouštějí. „S občasným nedostatkem vody se areály setkávaly i v minulosti a musí s tím počítat,“ vysvětluje Libor Knot.

Pro zasněžování je voda odebírána z povrchových vod a každé odběrné místo musí mít povolení. „Pro technické zasněžování smí být odebíráno jen tolik vody, aby byl zbytkový průtok dodržen. Může se tedy stát, že výroba technického sněhu bude omezena,“ dodává.

Množství odebírané vody pro zasněžování je podle šéfa Asociace horských středisek marginální. „Tvoří jen cca 0,2 procenta celkového objemu. Ve srovnání s jinými činnostmi, zavlažováním trávníků, vodou pro domácí bazény a podobně, jde o mnohonásobně menší objemy,“ upřesňuje Libor Knot.

Inspektoři České inspekce životního prostředí provedli v uplynulé lyžařské sezoně 47 kontrolních šetření. V Krkonoších pochybení nezjistili, nedostatky však odhalili na sedmi jiných místech.

Sucho je v lyžařském byznysu relativní

„Samozřejmě vnímáme současné sucho a hydrometeorologickou situaci, ale jde o aktuální stav, který se do začátku zimy může výrazně změnit,“ uvedl pro Deník ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš.

Podle něj je sucho v lyžařském byznysu relativní pojem a někdy jsou zcela vynechány další souvislosti.

„Například jasně převažují pozitivní dopady v oblasti celospolečenského zájmu – zejména udržení a podpora zaměstnanosti a rozvoj cestovního ruchu, jako podstatných prvků života horských regionů,“ zdůraznil René Hroneš.

Sucho a zemědělci: Zelí nasává vláhu z rosy

Královéhradecko - Voda letos chyběla především hlávkám zelí, které ji na poslední chvíli nasávají z ranní rosy. Jak potvrdil Jiří Očenášek ze zelárny v Dobré Vodě na Jičínsku, úrody bude o polovinu méně než vloni. Vody se zelí dostává až nyní, proto je pěstitelé nechávají co nejdéle na poli. Menší úroda se podepsala na výstupní ceně produktu, zelí je nyní o třicet procent dražší. „Cenu budeme dále regulovat podle konečného výnosu,“ upřesňuje odběratele Očenášek.

Narostlo i méně brambor. Farma Františka Šimka v Pavlišově na Náchodsku pěstuje brambory už pětadvacet let. Tak špatnou úrodu jako letos tu zažili snad jednou. „Vloni jsme měli výnos pět set metráků z hektaru, letos dvě stě,“ lamentuje hospodář, který vloni řešil co s nadbytkem brambor. Letos se obává, že nebude mít ani surovinu pro linku na škrabání brambor a že je bude draze nakupovat. Co se týká velikosti, až třicet procent sklizené suroviny odchází do odpadu. Špatná je i kvalita. „Jsou moučnější, rozváří se, měly málo vody,“ stěžuje si Šimek. Zájem drobných odběratelů o brambory se rapidně zvýšil, jejich cena už je dvojnásobná.

Úroda jablek je překvapivá, i když zahrádkáři lamentují nad jejich kvalitou. Martin Ludvík z ovocnářské unie shrnuje: „Většina jablek je pouze na zpracování, protože jsou ze sucha malá a nedorostlá.“ Pro podniky to představuje velké finanční ztráty.