Problém se školami zamořenými nebezpečným azbestem se zdaleka netýká jen českobudějovických škol nebo škol v severních Čechách.

Azbest se dříve ve stavebnictví hojně využíval díky svým dobrým tepelným a mechanickým vlastnostem, nyní je ale použití tohoto materiálu regulováno nebo přímo zakázáno. Azbest je karcinogen a v podobě mikroskopických ostrých vláken se může dostat do těla a způsobit v něm rakovinné bujení.

V Královéhradeckém kraji je totiž vytipováno hned 28 škol, které byly vybudovány v 70. a 80. letech z tzv. boletického panelu, a mohly by tak ohrožovat zdraví dětí. V Pardubickém jich je dalších sedm. Kontroly skutečného zamoření však ještě ani nezačaly.

A co je další problém, zmíněných 35 východočeských škol pravděpodobně není zdaleka konečné číslo. Je to pouze výčet škol, které odpověděly na dotazník České školní inspekce. Další školy se vůbec neozvaly. Množství zamořených budov tak může jít do desítek a hrozí tudíž masové stěhování škol.

„Dle našich informací získala Česká školní inspekce odezvu pouze zhruba od jedné třetiny oslovených škol,” řekla mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí.

„My to chápeme tak, že z jedné třetiny školských zařízení, která odpověděla na výše uvedený dotazník, 28 v Královéhradeckém kraji uvedlo, že jejich budovy jsou skutečně postaveny z boletických panelů,” dodala Krejčí.

Z „azbestu ve školách” je už takový skandál, že si ho úřady přehazují jak horký brambor. Hygienici odkazují s přesnějšími informacemi na školní inspekci. Ta je zase vázána mlčenlivostí pro změnu od ministerstva školství.

Královéhradecký kraj patří v počtu zjištěných škol postavených z boletických panelů mezi vůbec nejpostiženější české regiony. Hygienici však zatím případnou koncentraci azbestu v budovách neměřili.

„Čekáme na instrukce z ministerstva zdravotnictví. Nejpozději začátkem příštího týdne bychom měli obdržet jednotný postup pro kontroly těchto zařízení,” vysvětlila Krejčí. Měřit zamoření škol azbestem se chystají také hygienici v Pardubickém kraji.

Přesný seznam škol navíc úřady odmítly zveřejnit. Zvýšené množství unikajícího azbestu v nich totiž nakonec vůbec nemusí být zjištěno, jejich medializace by je však mohla poškodit.

Celorepublikově bylo zjištěno 293 škol, které byly postaveny z rizikových boletických panelů. Vyplynulo to z 5500 dotazníků, které se na inspekci ze škol vrátily. Celkově přitom bylo tázáno 8500 škol, ostatní však neodpověděly.

V dotazníku se ředitelů inspekce ptala na to, zda byl při výstavbě školy použit boletický panel, kdy byla výstavba dokončena a jestli se na škole prováděly rekonstrukce, které by narušily plášť panelu.

„Na první otázku odpovědělo ano 293 subjektů, na třetí otázku odpovědělo ano 264 subjektů,” uvedl pro ČTK mluvčí školní inspekce Libor Vacek. Upozornil přitom, že to jsou zatím dílčí výsledky.

Z boletického panelu je kromě sídlištních škol postaveno i mnoho zdravotnických nebo nákupních středisek.

Problém s azbestem:

- Takzvané boletické panely se používaly při výstavbě hlavně v 70. a 80. letech. Je z nich postaveno mnoho sídlištních škol, ale i zdravotnických zařízení nebo nákupních středisek.

- Při necitlivé rekonstrukci, výměně oken nebo zateplování se ale mohou z panelů dostat do prostor zdraví škodlivá azbestová vlákna.

- Zvýšené množství azbestu bylo v posledních týdnech zjištěno v několika školách v Praze a v Českých Budějovicích. Děti z budějovické školy Máj musejí nyní docházet na výuku do okolních škol.

- V takovém případě je pak nutná několik týdnů až měsíců trvající a finančně nákladná sanace.

- „Jsme připraveni zřizovatelům poskytnout finanční pomoc,” nechal se minulý týden slyšet ministr Dobeš.

- Pokud by peníze z rezerv ministerstva nestačily, požádal by prý vládu o mimořádné peníze „jako by šlo o povodně”.