"Stromoví, kde je vysázeno velké množství dřevin, často po jednom exempláři, tvoří cennou dendrologickou sbírku. Ve stromoví hledají své zimoviště obojživelníci z nedalekého jezírka, chráněný čolek obecný a ropucha zelená. Dále se tu vyskytuje ježek evropský a užovka obojková. V noci pak do lesíka za hmyzem létají netopýři, ve dne za potravou ptáci," uvádí se v petici.

Na louce, která je taktéž součástí školní zahrady, se vyskytuje množství zástupců bezobratlých, jako jsou modrásci, bělásci, babočky a občas i chráněný otakárek fenyklový. Důležitou a cennou částí je podle autorů petice rovněž vodní biotop. V jezírku je stabilní populace čolka obecného a využívají ho i ropuchy zelené.

Zamýšlenou výstavbou až tří tenisových kurtů, které zaberou více než polovinu výměry školní zahrady, některé biotopy, konkrétně lesík a louka, zaniknou. Jezírko sice zůstane zachováno, ale podle odpůrců záměru bude stavbou zásadně ohroženo.

"Vnímáme důležitost rozvoje sportu a rozhodně mu nechceme bránit. Nevidíme však důvod, proč by měl v takovém rozsahu, na úkor ohrožených druhů rostlin a živočichů, zasáhnout přírodní stanoviště, které je důležitou součástí města, jednak pro životní prostředí samotné, ale rovněž pro environmentální výchovu dětí," vysvětlil Deníku za petiční výbor Adam Miler.

"Máme kousek přírody, který nám závidí nejedna městská škola a který kladně hodnotí Česká školní inspekce. Kousek přírody, na kterém probíhá výuka hodin přírodopisu, pěstitelských prací, biologických a ekologických praktik a slouží k přírodovědným soutěžím. Máme kousek přírody, o který se významnou měrou stará i přírodovědný kroužek," pokračuje Olga Špačková. Každoročně podle ní zahradu využívá kolem 120 žáků školy.

Původně mělo být rozhodnuto o výstavbě kurtů už na jaře. Rozhodnutí však, vzhledem k nesouhlasu části obyvatel města, radní odložili na červen. "Lokalitu ještě posuzujeme s ohledem na plošné uspořádání školní zahrady. Budoucí výměra by mohla být dva tisíce metrů čtverečních, a to je dostatečná plocha i pro čolka obecného, kterému se záměr obloukem vyhne. Není moc škol s tak velkou zahradou," říká starosta Luboš Tuzar.

Děti ve Smiřících mají podle starosty přírodu nadosah. "Nežijeme v panelovém městě. Škola je vzdušnou čarou 500 metrů od Labe a zámeckého parku a 750 metrů od naučné stezky s broukovišti a jinými prvky. Opačným směrem bylo v lokalitě sídliště vysazeno téměř 20 stromů a několik druhů keřů. Ovšem těžko budou sportovat někde v polích," pokračuje Luboš Tuzar, který je, stejně jako ředitel školy, členem místního tenisového klubu.

Argumentuje rovněž tím, že děti školní zahradu nenavštěvují. A zpochybňuje i přírodní hodnotu biotopů. "Zástupce ředitele byl před lety upozorněn na možnost registrace zahrady jako významnějšího prvku. To však odmítl. Zřejmě tak výjimečná není," dodává starosta.

Ředitel školy Petr Rohlena, který je současně radním města, na dotaz Deníku nereagoval. Podle zastupitele Roberta Smékala, který jako jediný hlasoval proti záměru na výstavbu tenisových kurtů, je ředitel ve střetu zájmů.

"Určitě není mojí snahou uškodit tenisovému oddílu. Jen jsem chtěl poukázat na to, že dáváme na jazýček vah, co je více, jestli základní škola a pozemek využívaný pro výuku, ať už je jakkoliv sporné, jak moc se má či může využívat, nebo momentální vyšší zájem mládeže o tenis. Stojím si za tím, že škola by měla dostat přednost," vysvětluje Robert Smékal.

Tenisový klub ve Smiřicích využívá tři kurty, rozšíření sportovního zázemí na dvojnásobek zdůvodňuje nárůstem počtu dětí, které tenis hrají. Aktuálně jich je kolem šedesátky. V zimním období mají tenisté k dispozici i nafukovací halu, kterou stejně jako venkovní kurty nabízejí ke komerčnímu pronájmu. Jako kontaktní osoba, která pronájem zprostředkovává, je na stránkách tenisového klubu uveden právě ředitel školy Petr Rohlena.