S prvními dvěma etapami rekonstrukce pomohlo Sloupenským ministerstvo kultury. Nyní by mohly „přitéct“ peníze z Evropských fondů. „Na schůzce, která se uskutečnila v prostorách zámku za účasti ředitelky Centra evropského projektování a starostů mikroregionu, jsme se dozvěděli, že bychom se mohli pokusit získat peníze z EU,“ potvrdil starosta Sloupna Václav Rosůlek. Doplnil, že obec už začala pracovat na podání žádosti.

Přestože do okolí už barokní sídlo vysloveně září, vnitřní prostory jsou stále v žalostném stavu. „Od roku 1997, kdy začala první etapa rekonstrukce, jsme už dali do oprav 14 milionů. Většinovou částí přispělo ministerstvo kultury, ale dva miliony šly z rozpočtu obce,“ upřesnil informace starosta. V posledních letech se podařilo znovupostavit věžičku, která byla stržena, a obnovit originální hodinový stroj.

V těchto dnech se renovují stropy několika místností v prvním patře zámku, které byly přetřeny na bílo a barokní kresby tak zlikvidovány. Po renovaci by měly získat původní podobu. Letos by se měla stihnout také oprava rozvodů elektřiny. Z obecního rozpočtu ubyde další čtvrt milionu korun.

Kromě Sloupna by se na tvorbě celého projektu, nutného k získání peněz z Evropských fondů měly podílet i ostatní obce novobydžovského mikroregionu. „Sloupenský zámek byl zařazen do strategie rozvoje celého mikroregionu a určitá forma spolupráce bude mezi obcemi navázána. Zatím jsou však jednání na začátku,“ dodala tajemnice Nového Bydžova Marcela Česáková. Největší část rekonstrukce však zámek ještě čeká. Potřebná je především výměna oken, která chátrají, a také je nutné postavit sociální zařízení.

Podle návrhu, který společnými silami vytvořily obec Sloupno a občanské sdružení Pocidliní, by měl objekt sloužit jako kulturní, vzdělávací a školicí středisko.

„V posledním roce jsme vyvinuli maximální aktivitu, aby rekonstrukce mohla dál pokračovat. Po dokončení by se mohly prostory využívat pro pořádání výstav, koncertů, ale také přednášek nebo slavnostních aktů,“ uvedl Petr Lukáč, člen sdružení Pocidliní, které se o zámek stará. (sir)

Historie a současnost sloupenského zámku

Sloupenský zámek je nedílnou součástí kulturního dědictví celého regionu

Historická data barokního zámku sahají do poloviny 18. století. Před současným zámkem ve Sloupně stával mimo jiné dřevený obytný dům-zámeček. V době vlastnictví Benediktínů a největší slávy zasahovalo sloupenské panství velkou část Mikroregionu Novobydžovsko. Cílem studie je zámek využít pro širokou veřejnost celého Mikroregionu Novobydžovsko jako její kulturní, školící a zájmové centrum.

Historie sloupenského panství a zámku Vilém z Perštejna připojil Sloupno roku 1516 k chlumeckému panství a tento stav zůstal až do roku 1549, kdy bratři Jaroslav, Vratislav a Vojtěch z Pernštejna vesnici prodali Janu Kluckému z Libodržic (zemřel 1553). Za Kluckých z Libodržic vznikla ve Sloupně nová renesanční tvrz, přímá předchůdkyně dnešního zámku.

V letech 1553 až 1603 držel ji syn Jana Kluckého Purkart a po něm jeho syn Václav Klucký. Ten prodal Sloupno roku 1610 Jindřichu Maternovi z Květnice a na Přítoce. Za jeho syna Jana Jiřího snad pobýval na tvrzi před odchodem do exilu Jan Ámos Komenský. V roce 1628 prodal Jan Jiří Materna Sloupno s dílem Starého Bydžova Albrechtu Václavovi z Valdštejna, který tvrz propůjčil Anně Marii roz. Libštejnské, manželce Zdeňka z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti (1634) ji vlastnila císařská komora a po ní v letech 1637 až 1669 Desfoursové: nejprve Mikuláš Desfours a kolem roku 1654 Barbora Markéta Desfoursová.

V letech 1669 až 1672 Sloupno vlastnil Adolf Vilém Harant z Polžic, v dubnu 1672 je za 24 tisíc rýnských zlatých koupil břevnovský benediktinský klášter. Opat Tomáš Sartorius dal roku 1687 renesanční tvrz přestavět v barokní zámek, letní sídlo benediktinů, sloužící i správě sloupenského statku. Kolem roku 1730 zdejší zámek často navštěvoval proslulý architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Podle jeho návrhu byl za opata Benna I. Löbla vystavěn kamenný barokní zámek v letech 1740 – 1747, který si dochoval původní podobu do současnosti.

Z břevnovsko-broumovských opatů zde např. v roce 1776 za povstání na Broumovsku pobýval Štěpán Rautenstrauch.

Zámek byl v držení Benediktýnů až do konfiskace v roce 1948 a od té doby začal nezadržitelně chátrat. Po konfiskaci se mobiliář částečně odvezl většinou neznámo kam a z části byl rozkraden nebo zničen.

Po konfiskaci a vyklizení sloužila budova zámku jako sklad obilovin a okopanin pro Státní statek Nový Bydžov – Humburky národní podnik, hospodářství Sloupno, které z větší části obhospodařovalo i polnosti velkostatku.

Než byla provedena nová fasáda, bylo vidět ze západní strany těsně pod oknem nad vraty neodborně zazděnou díru po trubce zrnometu, který foukal obilí do prvního patra. Poté budovu zámku využívala jako sklady Rafinerie cukru Skřivany.

Budova zámku nebyla opravována a rychle chátrala, střechou zatékalo, okapy nebyly a barokní žlutá fasáda pomalu, ale jistě opadávala.

V sedmdesátých letech minulého století je majitelem a uživatelem Okresní ústav národního zdraví v Hradci Králové a využil ho jako skladiště polní nemocnice a dalšího materiálu pro krizové stavy.

Za působení OÚNZ Hradec Králové dochází k přeložce střechy a výměně oplechování i okapů, ale věžička, která byla v havarijním stavu a hrozila zřícením je uvázána na lano a stržena dolů na východní stranu. Místo věžičky byl doplněn krov a krytina, tak, že na první pohled vypadala střecha jako by tam nikdy věžička nebyla. Ve vnitřní části zámku byla nevzhledně na povrchu provedena elektroinstalace, při které byly poničeny omítky a malby.Dále bylo zřízeno elektrické akumulační topení, které zámek alespoň temperovalo. Vnitřní prostory byly vybíleny a došlo tak ke zničení původních maleb. Z vnější západní strany zámku byl bezcitně vystavěn nákladní výtah pro snazší dopravu zdravotnického materiálu do patra. V přízemí zámku byl byt, z kterého byla nájemnice za působení OÚNZ Hradec Králové vystěhována a byt zrušen.

Zámecké sklepy sloužily ve druhé polovině dvacátého století jako sklad zeleniny a brambor podniku Zelenina Hradec Králové.

Průběh rekonstrukce zámku

Objekt prochází od roku 1996 intenzivní postupnou rekonstrukcí. Byla zadána a postupně vypracována potřebná předprojektová a průzkumová dokumentace. Dále byl vypracován tzv. „Projekt záchrany kulturní památky“, který rozdělil celkovou obnovu zámku do 5 etap.

Objekt byl zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví ČR. V letech 1997 – 1999 proběhla realizace 1. etapy rekonstrukce – výměna krovu a střechy, provedeno bylo ztužení objektu, obnovena byla střešní věžička nad středním rizalitem, obnovena byla komínová tělesa. V roce 2000 byla provedena demolice nevhodné přístavby výtahu na západním průčelím, byla provedena dešťová kanalizace a hrubá úprava prostranství před západním vchodem včetně rekonstrukce části zděného oplocení.

V roce 2001 byla provedena v rámci 2. etapy oprava západní fasády, včetně rehabilitace původních okenních otvorů, přizděných a předbouraných při výstavbě výtahové šachty v minulosti.

V roce 2002 byla provedena oprava zbývajících tří stran fasády zámku, tzn. severní, východní a jižní. V souladu s Projektem záchrany objektu proběhly zároveň s opravami fasád také úpravy okolí zámku a úpravy stávajícího zděného oplocení na západní a severní straně areálu.