Deník na návštěvěZdroj: DeníkJeště letos se má otevřít nový úsek dálnice z Hradce do Jaroměře, ze které je plánován sjezd do Smiřic. Nemáte obavy z toho, co to udělá s dopravou ve městě?
Obavy nemám. Myslím si, že je to naopak plus pro rozvoj našeho regionu. Na jednu stranu to samozřejmě může mít nějaký vliv na dopravu, ale průtah městem je opraven a provoz můžeme nějakými technickými řešeními korigovat. Druhou stranou mince je to, že to výrazně zvýšilo zájem investorů o naše území, zvedlo to lidem hodnotu jejich nemovitostí a i místním to usnadní cestování za prací. Takže podle mě spíš převažují pozitiva.

Dá se stejně mluvit i o před několika lety dokončené cyklostezce? Přinesla i ona městu zejména pozitiva?
Určitě ano. Díky turistům, která ta stezka do města přivádí, vzniklo ve Smiřicích několik nových podniků a atrakcí a také to podpořilo ty stávající. Když jsme začali stezku v roce 2007 připravovat, tak se mě lidé ptali, zda plánujeme budovat i nějaké hospůdky nebo odpočinková místa. Odpovídal jsem, že přece nestavíme stezku lesem, že to může být šance pro stávající parky, hospody v těch obcích, kudy stezka vede. To se víceméně potvrdilo. Pomohlo to místním podnikatelů a město to nestálo zbytečné výdaje navíc. Ročně nám tu projede po cyklostezce 150 tisíc lidí, podnikatelé si ten potenciál brzy uvědomili. Víceméně ta stezka živí minimálně čtyři provozovny a i místní tak mají daleko větší nabídku.

Máte zde na cysklostezce sčítače. Jak se tedy vyvíjí zájem lidí v průběhu let?
U nás ten zájem stále roste. Když jsme nedávno porovnávali s lidmi z kraje údaje z různých sčítačů, zjistili jsme, že třeba v Hradci a na Kuksu došlo meziročně k poklesu, u nás byl ale nárůst. Pravděpodobně je to zásluha právě toho místního podnikatelského zázemí. Ne každý cyklista, který vyjede z Hradce, má potřebu dojet až na Kuks nebo do Jaroměře a naopak. Místo toho se zastaví u nás ve Smiřicích, dají si něco dobrého a jedou zpátky.

Součástí Smiřic je i v poslední době mohutně se rozvíjející místní část Rodov. Kolik nových obyvatel může městu přinést?
Vzniká tam mnoho vil o třech bytech, řadovky i sólo domy. Dohromady by to mělo dát až 200 bytů. Pokud by v každém bytě žili v průměru tři lidé, bude z toho město odhadem mít až šest milionů ročně na daních. Pro nás to jsou velké peníze, které by měly směřovat zejména zpátky do Rodova.

Jaká je tam občanská vybavenost?
Zatím tam moc věcí není, je to opravdu vesnice. Plánujeme tam koupit nebo pronajmout objekt, kde vytvoříme odloučenou třídu naší mateřské školky. Předpokládáme totiž, že tam přijde kupa mladých lidí, kteří si pořídí děti. Vzniknout tam má také sportovní hřiště, hřiště pro děti nebo nějaké prvky zeleně. Může to někoho nakopnout také třeba k tomu, aby tam inovoval hospodu.

V čele Smiřic jste už 19. rokem, chystáte se post starosty příští rok znovu obhajovat?
Už dříve jsem říkal, že dokud mě ta práce bude bavit, tak budu mít chuť a ambice tady setrvat. Vidím za sebou nějaké výsledky a díky tomu mě ta práce pořád baví. Zároveň vidím mnoho pro město zajímavých plánů, u kterých bych rád byl.

Co jsou tedy podle vás priority Smiřic do dalších let?
Třeba rozvoj zámeckého areálu, který má podle mě velký turistický potenciál a rádi bychom mimo jiné přispěli k tomu, aby se tam po 70 letech obnovil pivovar. Roky už také řešíme průmyslovou zónu, nyní už máme vydané územní rozhodnutí na jižní část té zóny. Drtivá většina obyvatel ze Smiřic musí za prací dojíždět. Pokud vzniknou v průmyslové zóně jak dělnické, tak i manažerské pozice, tak tady bude moct leckdo najít uplatnění a nemusí nikam jezdit. Průmyslová zóna by měla výrazně změnit vizáž příjezdu do města. Pokud tam místo dnešního rozbořeného statku vznikne nějaká pěkná hala se zelení okolo, městu to prospěje. A nadále musíme a chceme také řešit deficit parkovacích míst ve městě. Brzy bychom měli vybudovat nějakých 60 nových parkovacích míst. Výhledově musíme také investovat do oprav našich chodníků a místních komunikací a rádi bychom také finančně pomohli našim spolkům jako jsou kuželkáři, tenisté nebo fotbalisté. Tam se bavíme o nových drahách, kurtech a šatnách.