Skládka odpadků a močící místo v centru města. I tak se mezi Smiřickými mluvilo o náměstí Míru. Líbivý plácek, který se tu budoval na konci 80. let, vzal totiž dávno za své: beton popraskal, kašna zchátrala a z malých smrčků se stal les.

„Turisté, kteří sem v létě často jezdí, chodili po městě a ptali se nás, kde tady najdou náměstí," popisuje jeden z mnoha podobných případů vedoucí správního odboru  Ladislava Reichová.

Centrum, které by z fleku mohlo posloužit jako kulisa pro film z doby socialismu, bude však už brzy minulostí. Smiřice totiž plánují jednu z největších investic posledních let. Náměstí projde kompletní proměnou za deset milionů a získá zbrusu nový kabátek střižený podle současných trendů. „Chceme skutečné náměstí. Aby to byl přehledný prostor a lidé nehledali zmrzlinu za Boubínem. Už jsem slyšel i reakci, že kdyby tady byly dva, tři hroby, tak je z toho krásnej hřbitov, ale náměstí určitě ne," komentuje současný stav centra starosta Luboš Tuzar. Vedení města už také podniklo první kroky k obnově: nechalo vypracovat studii nového náměstí, zveřejnilo anketu, kde lidé hlasovali o zeleni a vykácelo několik vzrostlých stromů.

Poslední bod je ale kámen úrazu. Zavděčit všem se nelze, a tak ani velká rekonstrukce středu Smiřic nevoní každému. Kritizují ji hlavně starousedlíci. „Ty smrky jsou poražené zhruba tři neděle a běžte se podívat k našemu baráku, jaký bordel máme před vchodem. Dřív se všechno listí zachytávalo o stromy, teď mu nemá co bránit," rozohnil se na středečním veřejném projednávání smiřického náměstí pan Baudyš.

„V létě tam také bude velké horko, protože stromy nám do této doby poskytovaly značný stín. Majitelé tamních prodejen se mě teď ptají, jestli jim zaplatíme pořízení žaluzií, protože jim bude slunce pražit přímo do oken. Přebudováním náměstí se náš život zkrátka velmi změní," doplnila na schůzi výčet negativ předsedkyně společenství bytových jednotek Marie Janatová.

„Trávník a keře, které na náměstí Míru byly, jsou finančně mnohem náročnější na údržbu, než zametání chodníků. Sama za sebe zeleň prosazuji, ale tam, kde nemá své opodstatnění, ztrácí smysl," brání návrh autorka studie Hana Josefiová. Sama navíc plánuje do centra vysázet dvacítku nových stromů. Lidé o nich dokonce mohli hlasovat. S jasnou převahou vyhrál jasan ztepilý, druhý v pořadí skončil trnovník akát.

Podle Hany Josefiové by náměstí v první řadě mělo být přehledné a bezpečné. Jenže smiřické takovou funkci ztratilo už dávno. Lesík v centru sloužil jako zákoutí pro nepřizpůsobivé, lehko maskoval i odhozené odpadky. „Náměstí se po vykácení smrků hodně otevřelo, je výrazně přehlednější. Pokud chceme, aby to bylo místo sdružování, nejde postupovat jinak."

Problémem je paradoxně i plánované rozšíření parkování. Přestože většina místních lidí po něm volá léta, pro některé je opět důvodem k protestům. „S rozšířením parkoviště v podobě, kterou momentálně navrhuje radnice, nesouhlasíme. Zatím parkoviště zasahuje ke hraně našeho domu, ale radnice ho chce rozšířit, že by zasahovalo do poloviny druhého vchodu. Chceme ale hledat kompromis, myslím, že bychom mohli přistoupit například na rozšíření parkoviště o tři místa z jedné strany a o tři z druhé," tvrdí Marie Janatová.   (skr, zum)

Než vybudovali náměstí, bydlel na jeho místě kat i kovář
• Na pozemku dnešního náměstí stála před stovkami let stará kovárna, která předtím sloužila jako katovna nebo rasovna –  Smiřice měly totiž do roku 1754 hrdelní právo a svého vlastního kata.
• Smiřické náměstí Míru, jak ho známe dnes, se začalo budovat v 70. letech minulého století. Předtím se lidé sdružovali na prostranství kolem místního kostela, mezi Malburgovým lihovarem a mlýnem.
•  Smiřice se v té době rozkládaly právě kolem zámku. Na západě, v místech dnešního nádraží, se potom nacházela ves Smiřičky. Postupným rozrůstáním obě vsi nakonec splynuly.
• Rok 1970 dal vzniknout současným stavbám, začala se stavět například pošta nebo samoobsluha.
• V roce 1976 byly zbourány domy v severní části náměstí podél hlavní silnice, na jejichž místě se o rok později začalo s výstavbou komplexu, který zahrnoval mléčnou jídelnu, tabák a řeznictví. Později místní začali i se stavbou restaurace Labe (dnešní firma AG COM). Ta byla otevřena v únoru 1982.
• Povrch náměstí tehdy představoval dlážděné chodníky, asfaltové cesty protínající náměstí a travnatou plochu. V té době ještě auta mohla parkovat až před samoobsluhou.
• K výraznější změně vzhledu náměstí došlo až těsně před sametovou revolucí. V letech 1986–88  zůstala polovina náměstí směrem ke škole travnatá, pouze protnutá asfaltovými cestičkami a nechybělo ani pískoviště. Prostor před obchody byl předlážděn, vytvořily se záhony s květinami, keři a stromky, vyrostla také fontána.
(Ladislava Reichová)