Ministerstvo zemědělství vyrukovalo od nového roku s novou vyhláškou, která povoluje myslivcům téměř neomezený odstřel spárkaté zvěře. Prodloužení doby lovu se týká daňka evropského, jelena evropského, muflona, siky japonského, srnce obecného a kamzíka horského. Nejvýznamnější změnou je zavedení celoročního odstřelu mladé zvěře do dvou let věku. „Jde o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu,“ upozorňuje ministerstvo.

Snížení stavu „holé“ zvěře má být účinnou ochranou proti okusu nově vysázených stromků. Má být součástí boje s kůrovcem, jenž dlouhodobě decimuje naše lesy. Místo napadených dřevin už začali správci lesů vysazovat jehličnany a listnáče. Mladé sazenice ale lákají přemnoženou spárkatou zvěř.

Protože ministerstvo nemá dostatek prostředků ani lidí na stavbu oplocenek chce novou výsadbu ochránit především regulací zvěře. Většině myslivců připadá tento krok neefektní.

„Já se na novelu dívám dost skepticky. V podstatě znamená, že bude možné střílet také březí samičí zvěř, tedy i srnčí a dančí. To se mně z etického hlediska příčí,“ přiznává hospodář mysliveckého sdružení Byšička inženýr Jiří Kopecký. Podle něho bude nutná ze strany myslivců veliká zodpovědnost.

„Střílení mláďat do dvou let chápu. Srnčata kvůli snížení stavů lovit musíme,“dodává muž, který se myslivostí zabývá více než padesát let.

Jiří Kopecký je nejen myslivcem. Celý život pracoval na lesním závodě v Hořicích. „Celý chlumský hřeben je holý. Smrkové porosty tu byly založeny po mniškové kalamitě. Devadesátileté lesy nyní napadl kůrovec a totálně je zlikvidoval. Všechno se bude znovu zalesňovat,“ popisuje krizovou situaci na Hořicku. „Protože jsem i lesák, tak chápu, že stav zvěře se musí udržovat na únosné míře,“ konstatuje. Poukazuje však na to, že bude při výsadbě důležité zajistit obměnu porostů. Smrk by měly nahradit smíšené lesy.

Obává se, že nebude stačit nátěr kultur proti okusu, ale bude nutné sehnat peníze na oplocenky. Dalším velkým problémem prý bude i nedostatek sazenic. Ve školkách se převážně pěstují jehličnany, se zvýšenou poptávkou po listnáčích se nepočítalo. Sazenice buků a dubů se prý budou jen těžko shánět.

Odstřel s rozumem

„Je to všechno o lidech. Někdo se toho chytí, ale nějakého masivního vybíjení zvěře se neobávám,“ říká hospodář Libor Knap z mysliveckého spolku Lázní Bělohrad. Jako přínos vidí, že se mohou odstřelovat vadné kusy. Ale všechno je opět na uvážení každého jedince. Myslivci sami přiznávají, že je mnohdy těžké stanovit i stáří zvířete. Většinou u samců se hodnotí podle založeného paroží, vrůstu.

Podle Knapa není v lidských silách kůrovcovou kalamitu zvládnout. Na Bělohradsku nebyla nová výsadba ještě zahájena, ale ubránit mladé stromky proti okusu bude složité.

„Není možné všechno plotit, a ani ploty nejsou trvalou ochranou. Divoká prasata ploty zničí, pak se usadí uvnitř,“ uvádí příklady z vlastních zkušeností.

Kdo za to může

„Je to citlivé téma. Spousta lidí vyhlášku odsuzuje, ale na druhou stranu si to někteří myslivci zavinili sami, protože neregulovali stavy. Když se k tomu přistoupí s rozumem, tak to vidím jako přínosné. Nevidím v tom problém,“ říká další myslivecký hospodář.

„Ať se ale ministerstvo nezaštiťuje tím, že je přemnožená zvěř. To vědí už dávno. Ale nikdo s tím nic nedělal. Stejné je to s kůrovcem, rozmnožil se jen špatným hospodařením Lesů České republiky,“ zlobí se muž s třicetiletou praxí.

Změny doby odstřelu

srnec 16. 5. až 30. 9. původně, nyní 1. 5. až 30. 9.
srna 1. 9. až 31. 12., nyní 1. 8. až 31. 12.
srnče 1. 9. až 31. 12., nyní zvěř do dvou let věku 1. 1. až 31. 12.

daněk 16. 8. až 31. 12 (původní), nyní 1. 7. až 31. 1.
daněla 16. 8 až 31. 12, nyní 1. 8. až 31. 1.
daňče 16. 8. až 31. 3 (původní), nyní zvěř do dvou let věku 1. 1. až 31. 12.

jelen 1. 8. až 15. 1. nyní 1. 7. až 31. 1.
laň 1. 8. až 31. 1, nemění se
kolouch 1. 8. až 31. 3. zvěř do dvou let věku 1. 1. až 31. 12.