Ředitel speciální základní školy a praktické školy Pavel Svoboda tvrdí, že diskriminace dětí v přístupu ke vzdělání podle barvy pleti u nás neexistuje. Výrok Evropského soudu pro lidská práva, a hlavně zdůvodnění rozsudku, který konstatoval diskrimininaci romských dětí automatickým zařazováním do zvláštních škol, ho roztrpčil.

Bez souhlasu rodičů ani ránu

Do takové školy se podle Svobody nedostane dítě kvůli barvě pleti, ale proto, že má hendikep znemožňující mu zdárné absolvování základní školy. „Je nemožné, aby se dítě dostalo do speciální školy bez souhlasu rodičů. O zařazení do takového typu vzdělávání nežádá škola nebo dítě, ale rodiče, kteří žádost a rozhodnutí o přeřazení podepisují. Nezbytnou podmínkou je i psychologické vyšetření,“ tvrdí ředitel školy, v níž získává vzdělání 244 dětí. Navíc mají rodiče možnost zažádat o přeřazení dítěte zpět do základní školy.
 
Diskriminace podle něho sice existuje, ale ne ze strany státu. Na vině jsou podmínky v části rodin. Některé děti jsou totiž kvůli přístupu rodičů k výchově pro nástup do školy nepřipraveny, a tím se zvyšuje možnost neúspěchu na základní škole. „Jsou zanedbané. Nemají základní společenské a hygienické návyky ani znalosti odpovídající věku. V životě nedržely v ruce tužku nebo pastelku, neznají barvy, rodiče jim nečetli, a proto mají malou slovní zásobu,“ vysvětluje Pavel Svoboda. Jím řízená škola proto pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí organizuje přípravné třídy, které je mají připravit na nástup do základní školy. Jsou však nepovinné, takže zájem není takový…
 
Ani absolvování základní školy praktické či speciální, dříve známé jako pomocné a zvláštní, neznemožňuje dětem další studium. Mají možnost vzdělání v řadě učebních oborů, nikdo a nic jim nebrání ani v získání úplného středního či vyššího vzdělání. Jediným limitem je, zda na to mají.