Obydlí pravěkých zemědělců až po zbytky šrapnelů z prusko-rakouské války 1866. Takové nálezy vydal za rok víc než dvacet metrů široký pruh půdy dlouhý šest a půl kilometru.

„Jsme v prostoru neolitického domu, datovaného 5500 až 5000 před naším letopočtem. Na tomto úseku je to nejstarší nález,“ s archeoložkou Sylvou Tichou Bambasovou stojíme zhruba 75 centimetrů pod úrovní okolních polí. Za zády máme poslední sjezd z dálnice, pod námi jsou Hořenice a Jaroměř. Široký výkop sleduje první stovky metrů budoucího obchvatu.

Všude kolem nás jsou v zemi kruhové otvory: „V těch jamkách stály kůly, středová řada nesla střechu. Mohla být sedlová, nebo valbová a krytá byla rákosem, nebo slámou. Větší domy mohly mít i patro. Stěny byly z mazanice, tedy nevypálené hlíny,“ popisuje mi archeoložka takzvaný dlouhý dům, který stával na pásu úrodné půdy jen kousek od Labe. Vyvýšenina nad řekou byla osídlená po tisíciletí. V ruce má plán vesnice staré bezmála 8 tisíc let.

Obchvat Jaroměře povede od dnešního konce pražské dálnice. Od kruhového objezdu u Hořenic odvede dopravu také z Čáslavek, Dolan a Svinišťan.
Obchvat Jaroměře má být napřesrok. Termín neohrožují vykopávky, ale soudní spory

„Paleokoryto Labe bylo mnohem rovnější, než je nyní,“ doplňuje popis ideálního sídla archeoložka. Kolem navíc vedla ve starověku jedna z evropských obchodních tepen. Jantarová stezka ve starší době železné spojovala Čechy s Moravou a pobřežím Baltu.

Už v červnu sem nastoupí stavební technika a začne stavět obchvat, který se má řidičům otevřít za 20 měsíců. Archeology mezi tím čeká zkoumání a analýza, která o nálezech od Jaroměře poví víc.

Potenciální místa nálezů označila archeologům nejdřív moderní technika a na nich se pak dělala plošná skrývka a dál už odkrývaly nálezy ruce dělníků a archeologů. Nejvíc jich u Jaroměře pracovalo 70 a za celý průzkum zaplatilo Ředitelství silnic a dálnic 74 milionů korun.

Nálezy domů, hrobů, šperků nebo keramiky a jantaru jsou průřezem osídlení z nejrůznějších období lidských dějin. Od doby kamenné, železné, přes středověk, ale zasahují i do 19. století.

Bronzové šperky, nebo základy domů z doby kamenné našli archeologové na budoucí trase obchvatu Jaroměře.Bronzové šperky, nebo základy domů z doby kamenné našli archeologové na budoucí trase obchvatu Jaroměře.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

„V katastru Svinišťan jsme našli nálezy z bitvy mezi rakouskými a pruskými vojsky v roce 1866. Je to sice historická známá událost, ale nám se podařilo detailně zmapovat postavení rakouského dělostřelectva a místo, odkud nastupoval pruský útok,“ popisuje nejmladší nález šéf výzkumu Ladislav Rytíř z Univerzity Hradec Králové: „Je to vlastně detailní sonda do soudobé vojenské strategie. Víme, jakou používali munici, že stříleli zhruba na 300 metrů. Víme odkud dělostřelci stříleli, kam jejich kartáčové střely dopadaly, na kolik částí se ten granát rozpadl a jakou paseku mohl mezi pěchotou udělat,“ popisuje stinnou část dějin lidstva historik.

Pokračující stavba dálnice D11 v úseku Hradec Králové - Jaroměř
Obchvat Jaroměře má další razítko. Soudci navzdory

Další nález u Svinišťan archeology mírně překvapil. Vykopali tady pozůstatky laténské keramické pece. „Vlastně by tady technologicky neměla být, je to technologický import z Panonie, tedy z území dnešního Maďarska,“ podivuje se Ladislav Rytíř. Pec tohoto typu je pokročilejší a kolem roku 350 před Kristem ji používali Keltové.

Půda kolem Jaroměře sice svědčí zemědělství a tím pádem i osídlení, nesvědčí ale kostem. Ty agresivní půda zcela zničila. Tak tomu bylo i u nálezu jednoho z hrobů: „Objevili jsme tady kolekci bronzových šperků. Nákrčník, nánožník, dva náramky, prsten a sponu duchcovského typu. Myslím, že to mohl být hrob ženy, protože se tam nenašly zbraně, jistí si ale být nemůžeme. Kosti rozežrala kyselá půda,“ zamýšlí se Sylva Tichá Bambasová.