Několik stovek podpisů už má petice, která si vzala 
za úkol podpořit záchranu třebechovického Hajnišova mlýna. Její autoři ji chtějí 21. června předat zastupitelům na jejich pravidelné schůzi.

„Přesný počet zatím nevíme, ale pár stovek podpisů jsme už sesbírali. Snad to 
k něčemu bude. Bohužel 
u nás vznikla petice 
pro zbourání mlýna, kterou inicioval jeden ze zastupitelů," uvedla Klára Zdechovská, jedna z organizátorek záchranné akce.

Radnice chce Hajnišův mlýn zbourat a místo něj postavit příjezdovou cestu 
k parkovišti a park.

Zastánci zase pro budovu z 19. století hledají jiné využití. „Podle reakcí lidí by se jim nejvíce líbilo, kdyby se v budově otevřelo pokračování výstavních prostor Muzea betlémů. Máme spoustu pěkných expozic, ale i přes vznik nové budovy, se všechny nevyužijí. Kultura u nás ve městě nedostává tolik prostoru jako sport," potvrdila Zdechovská.

Stop demolici

Místní radnice už začala 
s přípravami na demolici, musela je ale zastavit. Ministerstvo kultury totiž 
na základě nových skutečností zahájilo řízení o prohlášení budovy za kulturní památku.

V pátek se společně se starostou Třebechovic pod Orebem do objektu podívali zástupci ministerstva kultury i Národního památkového ústavu z Josefova. Na výsledek si ale všichni ještě počkají. „Obávám se, že se ještě dlouho nerozhodne. 
Po místním šetření s kolegou z památkového ústavu musím ještě obeslat úřady, takže výsledek bude nejdříve za měsíc až dva," řekla Hradeckému deníku Anna Mašátová z ministerstva kultury.

Hlavním argumentem vedení města pro demolici jsou náklady na případnou rekonstrukci, která by podle radnice stála 27,5 milionu korun a provoz by přišel městkou kasu na další miliony. „Ve městě máme spoustu jiných důležitějších věcí, které potřebují peníze. Opravit se musí například  kulturní dům nebo chodníky a cesty," uvedl již dříve starosta.

Naopak podle zastánců mlýna už teď stojí zatím neexistující silnice, která by měla vést pozemkem po zbourání objektu, 1,1 milionu korun. „V případě, že by byl mlýn zdemolován, podle vyčleněné částky 1,6 milionu korun na demolici, by vzrostla hodnota pětadvacet metrů dlouhého asfaltu na 2,7 milionu korun," tvrdí aktivisté s tím, že další peníze by město muselo vynaložit na archeologický průzkum, aktualizaci studie i samotné postavení silnice. Celkem by podle nich radnice zaplatila čtyři miliony korun.

Zastánci bourání také argumentují záplavovou oblastí, protože mlýn stojí nedaleko říčky Dědina. Povodí Labe ale případnou rekonstrukci budovy už posvětilo. „Podle Povodí Labe se totiž nejedná o aktivní záplavovou zónu. Je možné tuto budovu opravit a provozovat. Vyjádření Povodí Labe bylo předloženo na zastupitelstvu a podle něj nic nebrání tomu, aby byl Hajnišův mlýn zachován, opraven a provozován," potvrdil opoziční zastupitel Vladimír Derner.

Zajímavosti o Hajnišově mlýnu
● Mlýn stojí v jádru nejstarší části města – Staré město a Tvrz. První dochovaná písemná zmínka o městě pochází už z roku 1358. Panský mlýn, dle dochovaných písemných zpráv z 19. století, přecházel na mlynáře na základě emfyteutického práva. Na svém místě stojí pravděpodobně již od dob středověku.
● První konkrétní písemná zmínka o mlýnu pochází z roku 1651 v soupise majetku opočenského. V pramenu je uveden i další mlýn související s kanálem Alba – obecní mlýn, tzv. Horní.
● Jedná se o poslední ze tří mlýnů v Třebechovicích pod Orebem.
● Mlýn jako první ve městě vyrábí elektřinu v roce 1903. V roce 1910 získává povolení dodávat elektřinu pro město, čímž se stává unikátem mezi mlýny.
● V mlýnu se několikrát nacházel Proboštův betlém – poprvé v roce 1934 po prodeji betlému Františkovi Skřivanovi, podruhé zde byl za 2. světové války ukrýván a potřetí v roce 1967 před cestou na výstavu EXPO Montreal.
● Parní stroj vyrobený pro potřebu mlýna je dodnes jako model umístěn v Proboštově betlému.
(zdroj: hajnisuvmlyn.cz)