Aktuální informace o dění za okupace Československa v srpnových dnech roku 1968 přinášelo posluchačům hradecké studio Československého rozhlasu, které se jako jediné neodmlčelo. Jeho zásluhou se informace o situaci u nás dostaly také do zahraničí. Hradecký rozhlas byl prostřednictvím Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky i BBC slyšet na celém světě. Jedním z těch, kteří byli u toho, byl zvukař Jaroslav György.

O vpádu cizích vojsk se dozvěděl na dovolené v Krkonoších. „Ráno nás vzbudil hukot letadel, a jelikož jsem věděl, že nad Krkonošemi nesmějí létat, tušil jsem, že se něco děje. Zapnuli jsme si rádio a hned jsme začali balit, abychom se co nejdříve vrátili do Hradce. Bylo mi jasné, že musím do rádia. Nevěděl jsem, zda se vysílá, jestli není rozhlas obsazený. A jelikož se vysílalo, tak jsem na pracovišti rovnou zůstal,“ podělil se s Hradeckým deníkem o zážitky.

Mezi rozhlasáky tehdy vládlo velké odhodlání informovat veřejnost pravdivě o aktuálním dění, a tak ve studiu i spali. Zároveň vymýšleli, jak nepříteli ztížit případné přerušení vysílání.

„Věděli jsme, že nás v klidu nenechají, a tak jsme vysílali z pěti pracovišť, abychom jim to ztížili a měli zprávy z více míst. Snažili se nás umlčet i tím, že z vysílače ve Stěžírkách sebrali elektronky, ale technici sehnali jiné a vysílalo se dál,“ uvedl mistr zvuku.

V té době šly do éteru hlavně zprávy. Většina redaktorů i dalších pracovníků, kteří se na vysílání za okupace podíleli, byla z práce později vyhozena. Odejít musel i Jaroslav György.