Lidé okupantům nedali vodu ani naftu

Dnes v noci nás probudil rozhlas se svým voláním: Naše hranice překročila vojska SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska. V naší zemi byl úplný klid. Vy sami víte, že naší zemi žádná kontrarevoluce nehrozila.

Tato slova slyšel před 41 lety celý národ. V noci na 21. srpna 1968 překročila československé hranice vojska pěti zemí Varšavské smlouvy.

V Hradci a jeho okolí se usídlili především Poláci a Sověti. Okupanti obsadili i hradecké letiště, kam první letadla dosedla 21. srpna ráno. Jak to tehdy vypadalo v krajském městě a co se dělo v Československém rozhlase?

Aktuální informace o dění přinášelo posluchačům hradecké studio Československého rozhlasu, které se jako jediné neodmlčelo. Jeho zásluhou se informace o situaci u nás dostaly také do zahraničí. Hradecký rozhlas byl prostřednictvím Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky i BBC slyšet na celém světě.

Jedno z prvních míst, které vojska obsadili, bylo hradecké letiště. Jeho provoz Sověti a Poláci zcela ochromili. Český personál však s okupanty nechtěl nic mít. Naši lidé jim nechtěli dát pohonné hmoty ani vodu a vypnuli jim také elektřinu. První sovětská stíhačka MIG–17 dosedla na ranvej hradeckého letiště už o půl sedmé ráno a cizinci převzali velení nad letištěm. Další sovětské a polské letouny přistávaly po deváté hodině. Podle dobových pramenů stálo 21. srpna navečer na hradeckém letišti více než čtyřicet stíhaček a několik dopravních vrtulníků.

Okupanty odmítala i další města v okolí Hradce. V Novém Bydžově zmizely v následujících dnech po invazi z budovy sekretariátu městského výboru KSČ i z jiných budov, továrních komínů a dalších míst rudé hvězdy a nápisy o družbě se Sovětským svazem. Mariánské morové sousoší uprostřed bydžovského náměstí rozzlobení lidé zahalili do černé látky s nápisy v ruštině, polštině i češtině. Stálo na nich například Okupanti, jděte domů, Hanba zrádcům.

Okupace se neobešla také bez obětí. O život přišli manželé Naděžda a Jaromír Chlupovi se synem Miroslavem, když se na silnici v Janově u Litomyšle střetli s nákladním vozem sovětské armády. Z Hradce pocházela i Helena Půlkrábková, která zemřela 30. října 1968 u Svitav po srážce se stojící sovětskou pojízdnou dílnou.

Okamžiky, které změnily lidem život

Střípky z událostí, tak jak na ně vzpomínají lidé, kteří je prožili:

Hradecký Československý rozhlas

√ Mezi rozhlasáky tehdy vládlo velké odhodlání informovat veřejnost pravdivě o aktuálním dění, a tak ve studiu i spali. Zároveň vymýšleli, jak nepříteli ztížit případné přerušení vysílání. „Věděli jsme, že nás v klidu nenechají, a tak jsme vysílali z pěti pracovišť, abychom jim to ztížili a měli zprávy z více míst. Snažili se nás umlčet i tím, že z vysílače ve Stěžírkách sebrali elektronky, ale technici sehnali jiné a vysílalo se dál,“ uvedl tehdejší zvukař Jaroslav György.

Smiřice a okolí
√ Mezi Smiřicema a Skalicí si zřídili vojáci tábořiště. Tehdejší ředitel smiřického statku s jedním spolupracovníkem zvonili v kapli na zvon, čímž se připojili k celorepublikovému protestu proti okupaci. Později na svůj čin doplatili. „Následně byla lana zvonů uříznuta a ředitel musel funkci opustit,“ sdělil pamětník tehdejších událostí a porevoluční starosta Smiřic Lubomír Kupka.

Nový Bydžov
√ V Novém Bydžově pobořil tank nárožní dům s prodejnou. „Polské tanky městem projížděly v několika vlnách. Ze zpožděného sledu v podvečer při rychlé jízdě najel jeden tank do nárožního domu prodejny textilu na náměstí a budovu značně poničil. Škoda byla tehdy odhadnuta na 100 tisíc, ale statika domu byla narušena natolik, že stavbu poznamenala dodnes,“ přiblížil událost ředitel Městského muzea a galerie v Bydžově Jaroslav Prokop.
Více informací o tom, jak to před jednačtyřiceti lety na Hradecku i v celé republice vypadalo, najdete vpravo - Související články.