Zlepšují se čeští řidiči?
Zdá se mi, že se na dálnicích malinko zklidnili. Je to od té doby, co zdražily pohonné hmoty. Možná si uvědomují, že s rychlostí roste spotřeba. Ale jinak se situace příliš nemění. Musím připomenout jeden úplně základní, ale důležitý fakt. Podle statistik zaviní řidič 92 až 93 procent nehod. Ale i u toho zbytku je otázka, zda nebylo možné třeba srážce se zvěří předejít předvídavostí. Když jedu lesem, musím s takovou možností počítat. Často sice nehodu nezpůsobím, ale při zpětné analýze z pohledu defenzivní jízdy zjistíme, že nehodě jsem mohl předvídáním a dobrou reakcí zabránit.

Co vlastně ten termín defenzivní jízda znamená?
Měl bych o provozu přemýšlet a nejet automaticky. Dívat se daleko před sebe, předvídat a plánovat strategii, jak vyřeším situace, které mohou nastat. Vždy bych měl mít únikovou strategii. Při řízení si musím neustále vytvářet kolem sebe bezpečný prostor, abych měl čas reagovat na to, co se stane. Většina lidí se tak chová. My jim pomáháme s detaily a aby si uvědomili, proč to dělají a zlepšovali se v tom.

Vysvětlete mi to na konkrétním případu…
Například defenzivní řidič jede po hlavní do křižovatky, a když vidí auto, které stojí nebo přijíždí po vedlejší, tak zapochybuje, zda přednost dostane. Ubere plyn, přesvědčí se, že přednost skutečně dostane a pak jede. Nesoustředěný člověk vjede do křižovatky, a když se něco stane, reaguje často zkratkovitě. Koukej, přemýšlej, buď připravený, plánuj, a když se něco stane, jednej. To je obecný vzorec defenzivní jízdy. Tohle ale stěží zvládne třeba unavený řidič.

Mají lidé zájem o školení na defenzivní jízdu?
Obrovský. Je to tím, že v době covidu firmy školení odkládaly a teď to dohání. Školíme hlavně firmy, které bezpečnost vnímají jako důležitou věc a uvědomují si, že prevence je mnohem levnější než pak řešit následky nehod.

Co vám vadí na českých řidičích?
Problém je neustále spěchání. Řidiči vnímají hodnotu času nepřiměřeně vysoko. Přitom nemá smysl nahánět čas na silnici, rychlou jízdou nic zásadního nedohoníte, jen zvyšujete riziko, že se něco stane.

Je to tedy o dobrém plánování, abych se nedostal do časového stresu a nespěchal?
Je to tak. Hodně lidí je nastavených na výkon, spěchá a neuvědomuje si možné důsledky. Pokud třeba pojedu z Prahy do Brna a pojedu 130 nebo 150 za hodinu, je rozdíl doby jízdy 12 minut. Ve srovnání s rizikem, které rychlá jízda přináší, to prostě nedává smysl. Je lepší jet v klidu s dostatečnou mezerou než být celou dobu vystresovaný.

Přece jenom, jaké další nešvary vidíte?
Jsou to stále opakující se věci, jako je nedodržování bezpečné vzdálenosti. O tom se mluví už snad 20 let. Nepozornost a nedodržení vzdálenosti je přitom nejčastější příčinou nehod v obcích. Nepozorností myslím i používání telefonů a v poslední době i používání multimediálních systémů v autech. Dotykové obrazovky nejsou vůbec šťastné řešení, ovládání je komplikované a bere řidičům pozornost. Část automobilek si to naštěstí uvědomuje a vrací se u nejpoužívanějších funkcí ke klasice. Dál je to třeba pozdní blikání, případně neblikání při předjíždění cyklistů. Tady možná pomohla letošní novinka, která nařizuje objíždění cyklistů minimálně ve vzdálenosti jeden a půl metru.

Primátor města Hradec Králové - Alexandr Hrabálek.
Hrabálek: Vstup partnera do fotbalového klubu je nutný, zájemci už se hlásí!

Když se podíváme na předpisy, co dělají řidiči špatně?
Nevědomky porušují třeba přednost zprava. Ta platí třeba na všech parkovištích u supermarketů. Pak je to opět bezpečný odstup a povinnost blikání při předjíždění cyklistů. Blikat se musí vždy, když předjíždím cyklistu. Neplatí to jen v křižovatce, a když je cyklista ve vyhrazeném pruhu.

K tomu bezpečnému odstupu. Jak řešit situaci, kdy se na mě někdo zezadu lepí?
Rozhodně nerozsvěcovat brzdová světla, jak to někdo dělá lehkým sešlápnutím brzdy. To může být nebezpečné, a naopak to může zvýšit agresi. Pokud cítím, že je to pro mě nebezpečné, že se mi řidič za mnou lepí na kufr už dlouho, nechám se předjet třeba tak, že na chvíli zastavím.

Je začátek léta, hodně z nás čeká dlouhá cesta, jak se na to připravit?
Dobře a s rezervou naplánovat, jak už jsem řekl. Všichni vědí, jak to mají dělat správně, ale druhá věc je řídit se tím. Nesmíme podcenit únavu. Poznat na sobě tu správnou chvíli, kdy už jsem unavený, je těžké. Hlavně chlapi to ženou do extrému, chtějí to dojet a nepustí manželku za volat. Kafe, rozcvička, energy drink pomůže jen chvíli. Mnohem lepší je zastavit a dvacet minut se prospat v autě. Únava se pozná třeba tím, že pozdě nebo vůbec nepřepínáme dálková světla, auto začíná mírně kličkovat, na to může upozornit i spolujezdec.

Vidíte v Hradci Králové nějaká místa, která by se dala jednoduše upravit, aby byla bezpečnější?
Třeba křižovatka u krajského soudu, ta je teď hodně zatížená, jak se předělává křižovatka Fortna a část vnitřního okruhu je uzavřená. Problém je, že auta odbočující z hlavní vlevo se nemůžou kvůli tvaru křižovatky minout pravou stranou vozu. Musí se objet postaru. Tady by stačilo vodorovné značení, jako se to udělalo u Tyršova mostu u Českého rozhlasu. Předtím tam také vznikaly nebezpečné situace, po přemalování křižovatky se situace hodně zlepšila. Nevím, proč se to neudělá.

Jak se vám líbí, jak fungují semafory?
No, asi vím, kam míříte. Jak se v Hradci předělávají semafory pro inteligentní dopravní systém, je často úplně rozhozená zelená vlna. Rozjedete se a na dalším semaforu padne červená a takto to je několikrát za sebou. Nevím, proč se nové semafory – než systém naběhne do plného provozu – nenaladí postaru. Také se mi zdá, že třeba křižovatka u vysokoškolských kolejí v Malšovicích by si zasloužila změnu intervalů. Od nemocnice tam stojí kolona a z ostatních směrů je relativně volno. Proč se tam neprodlouží interval? Snad se to po vyladění nového systému zlepší.

Moderní auta mají hodně asistenčních systémů, zlepšuje to bezpečnost dopravy?
Je to dobrá věc, ale stále musíme dávat důraz na to slůvko asistenční. Moderní technika nám může hodně pomoci, ale musíme vědět, jak ten systém funguje a kde může mít slabiny. Prostě se na něj nespoléhat na sto procent. Nesmí se zneužívat nebo špatně používat. Ty systémy mohou mít stále chybovost. Stále jsem řidič já a já mám zodpovědnost. Na to nesmíme zapomínat. To ale platí všeobecně.